Česká republika zatím dělá velmi málo k odstranění následků působení sovětské armády v přírodních lokalitách. Ochranářská společnost Česká krajina to uvedla v souvislosti s výročím odchodu sovětské armády z bývalého vojenského prostoru Milovice, které připadá na neděli 30. června.

„V české přírodě to bohužel často vypadá, jako by stále platilo heslo: Se Sovětským svazem na věčné časy! V mnoha oblastech zůstávají ruiny po vojenských budovách, ploty z ostnatých drátů, pyrotechnika nebo uměle vytvořené terénní struktury. Česko tímto způsobem v podstatě postavilo okupační armádě pomník. Je to projev neúcty nejenom k české přírodě, ale i k obětem sovětské okupace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.

Ochranářská organizace deset let odklízela hromady izolací z telekomunikačních kabelů, klubka ostnatých drátů, rozstřílené terče, pyrotechniku, trosky vojenských budov, terénní struktury narušující krajinný ráz lokality nebo všudypřítomné pneumatiky od vojenské techniky. A to vlastními silami, s pomocí dobrovolníků, specialistů nebo placené techniky. „I když jsme neměli povinnost takto rozsáhlý úklid provádět, věnovali jsme mu velké úsilí i značné finanční prostředky. Spolu s dalšími zásahy na obnovu lokality vyšla obnova bývalého vojenského prostoru na území rezervace velkých kopytníků na několik milionů korun,“ doplnil Dalibor Dostál. Revitalizaci prostoru organizace prováděla na základě konzultací s vědci. Práce ochránci přírody symbolicky uzavřeli loni 21. srpna při výročí 55 let od vstupu sovětských vojsk na naše území.

Mimo rezervaci velkých kopytníků, ale i na území dalších bývalých základen v Česku, zátěž po sovětské armádě zatím zůstává ve velkém rozsahu. „Působí to dojmem, jako by Česká republika neměla evidenci těchto škod, natož systematický plán na jejich odstraňování. Je to smutné. Od Německa po Maďarsko je řada úspěšných projektů odstraňování zátěže po vojenských základnách, které se primárně mění na přírodně cenné lokality. V Česku by podobných projektů určitě mělo výrazně přibýt,“ uzavřel Dalibor Dostál. Zahraniční projekty jsou podle něj často financovány z evropských dotací.

O zkušenosti s obnovou území bývalého vojenského prostoru se nezisková organizace dělí i se zahraničními zájemci. Opakovaně přivítala experty z Ukrajiny, kteří v Milovicích sbírali zkušenosti pro obnovu ukrajinského území po konci současné války. „Chceme z milovické rezervace velkých kopytníků udělat příklad dobré praxe i pro vlastníky a uživatele území bývalých vojenských základen v České republice,“ uzavřel Dalibor Dostál. Obnovu území rezervace velkých kopytníků oceňují biologové, krajináři i architekti. Milovice jsou největší českou přírodně cennou nížinou rovinatého charakteru, pro jejíž původní krajinný ráz byly charakteristické dálkové výhledy.

Sovětská okupace začala 21. srpna 1968. Jen v roce 1968 zahynulo v důsledku okupace 108 občanů tehdejšího Československa, až do konce roku 1989 pak 402 civilistů. Z Milovice odešla sovětská armáda 30. června roku 1991. Milovice byly největší a nejznámější sovětskou základnou v Československu.

Zdroj a více informací na www.ceska-krajina.cz, dokumentární foto Dalibor Dostál