Česká republika se může pochlubit 14. místem v rámci EU ve srovnání nejčistších vodních ploch v přírodě určených ke koupání. Nejlepší vodu nabízí Kypr, zatímco nejhorší podmínky panují v Albánii. V EU lze nicméně zcela bezpečně plavat v 85 % vodních ploch, a to i přesto, že mnohé z nich trápí různé formy znečištění. Při zkoumání kvality vody výzkumníci věnují pozornost i mikroplastům a lékům. Právě přítomnost farmak hydrologové zjistili u více než 90 % kontrolovaných vodních lokalit v ČR. Naopak k lepšímu skóre přispívají nově zatopené lomy jako jezera Milada, Barbora či Most v Ústeckém kraji. Ty mají kromě rekreačního vyžití i energetický potenciál. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech, o které dnes informovala Adéla Veselá.

 Česká republika má 14. nejčistší vodu na koupání v rámci států EU. Nejlepší kvalitou se může pochlubit Kypr, Řecko a Chorvatsko, naopak nejhorší podmínky má Albánie. Ukazují to letos zveřejněná data Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), jež hodnotí kvalitu vody na základě výskytu škodlivých bakterií.

Infografiku ke kvalitě vody ke koupání (v přírodě) v Evropě naleznete na tomto odkazu.

 Z těchto dat také vyplývá, že si lze zcela bezpečně zaplavat v 85 % vodních ploch určených k rekreaci v EU. „Těch lze v unijních státech nalézt přes 20 000. Ačkoli můžeme vodu většinou považovat za bezpečnou z hlediska koupání, stále zůstává poměrně znečištěná, a to například dusičnany či mikroplasty. Situaci navíc zhoršuje zvyšující se teplota v kombinaci se stále častějšími přívalovými dešti,“ vysvětluje Milan Mařík analytik Evropy v datech. V Česku dosahují nejhoršího hodnocení Bílovecký rybník na Ostravsku a lipenská pláž Horní Planá. Obě tyto lokality se přitom s výskytem nebezpečných bakterií potýkají dlouhodobě.

Voda v nových lokalitách je čistá, ale příliš rychle se odpařuje

V Česku v posledních letech vznikly i nové koupací lokality zatopením bývalých těžebních dolů, a to například jezera Milada, Barbora či Most v Ústeckém kraji, které dosahují vysoké čistoty vody. „Pokud jde o velké povrchové lomy po těžbě uhlí, zatopené jámy mají u nás velmi dobrou kvalitu vody, o čemž nejlépe svědčí velká průhlednost vody i v letním období. Výjimkou je v některých případech vyšší koncentrace rozpuštěných látek, zejména síranů. V současné míře to však není problém ani pro biodiverzitu, ani pro rekreační využití,“ říká hydrobiolog Ivo Přikryl z výzkumné neziskové organizace ENKI, o. p. s.

Infografiku s kvalitou vody ke koupání v ČR naleznete na tomto odkazu.

 Ačkoli voda v jezeře Most dosahuje podle dat Ministerstva životního prostředí vysoké čistoty, potýká se s klesající vodní hladinou. Zvyšující se výpar v důsledku rostoucích teplot a menší úhrn srážek totiž způsobily, že přirozený přítok nedokáže kompenzovat úbytek vody. Jezero je tak nutné opakovaně dopouštět z Ohře. Z tohoto důvodu se u dalších plánovaných zatopených lomů zvažuje sukcesní, tj. samovolné, napouštění, a to prostřednictvím dešťové vody a místních vodních zdrojů, jako jsou potoky.

Voda v zatopených lomech poslouží ke koupání i výrobě elektřiny

Takové napuštění bude využito například pro Komořanské jezero, které vznikne zatopením Lomu ČSA. „Budoucí jezero na dně zbytkové jámy Lomu ČSA má potenciál stát se rezervoárem kvalitní vody pro celý region. Jeho výhodou je způsob napouštění jezera pouze přirozenými zdroji bez využití umělého převodu vod například z dalších vodních toků. Takto vytvořené jezero bude mít vyrovnanou hladinu bez budoucích nákladů na dopouštění při odparech, s jakými se potýká například právě jezero Most,“ říká Petr Urban, hydrolog ze skupiny Sev.en Česká energie.

K udržení vody částečně pomůže i zamýšlená instalace plovoucích solárních panelů. Ty totiž zastíní vodní hladinu, a tím sníží výpar. Komořanské jezero kromě rekreačního využití získá energetický přínos díky výrobě zeleného vodíku bez emisí. V budoucnu tak může jezero posloužit jako jakási „zelená“ baterie ukládající přebytečnou energii ze solárních panelů ve formě vodíku.

Znečištění léky bylo zjištěno u 90 % testovaných vodních ploch

Jakkoli se daří celkové znečištění vodních ploch v Česku redukovat, ve vodě stále zbývají látky, které dlouhodobě unikaly pozornosti. Do vody se například dostávají zbytky léků, antikoncepce či mikroplasty. V roce 2022 výzkumníci nalezli léčiva ve více než 90 % monitorovaných vodních lokalitách, mezi nejčastěji nalezené látky patří léky na cukrovku, dnu, vysoký tlak a antidepresiva. Toto znečištění se týká zejména menších vodních toků, do kterých jsou odvodněné větší obce jako například Benešovský potok u Benešova nebo Klabava u Rokycan.

V současných koncentracích sice tyto znečišťující prvky nepředstavují pro člověka riziko, nicméně ohrožují říční živočichy. „Tyto mikropolutanty jsou přítomny v množstvích, kdy na rozdíl od bakteriálního znečištění či sinic neohrožují zdraví člověka ani v pitných, ani v koupacích vodách. Ohrožují však zdraví a chování citlivých živočichů, jako jsou ryby, zejména pod výtokem čistíren odpadních vod, kde se lze setkat s nízkým průtokem a ‚kontaminačními mraky‘, které mohou dosahovat stovek metrů až kilometrů,“ říká Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářství T. G. Masaryka. Situace by se měla zlepšit díky novým evropským pravidlům, která zavedou kvartérní čištění i u menších čistíren, což již dnes běžně probíhá u moderních úpraven vody na pitnou vodu.

Zdroj: Evropa v datech, ilustrační foto