Mokřadní potok v Krušných horách v minulosti utrpěl značné škody v důsledku nešetrných zásahů do krajiny. Nyní však znovu ožil a stal se opět rozmanitým biotopem. Díky revitalizaci v rámci projektu Voda pro českou krajinu se podařilo obnovit přirozené koryto potoka. Prodloužil se o desítky metrů a vzniklo zde 15 nových tůní. Přibyla i nová naučná stezka, která návštěvníky láká k prozkoumání jedinečného mokřadu, kde našlo domov hned několik chráněných druhů, uvedla Anna Soldátová z Havas PR Prague.

Tůně rychle obsadili obojživelníci, jako je čolek obecný, různé druhy skokanů, přiletěli i motýli, například chránění otakárci. Prostředí se líbí i vážkám, včetně vážky hnědoskvrnné, která je na červeném seznamu ohrožených druhů. Z ptáků zde lze spatřit například bekasinu otavní, chřástala polního, chřástala kropenatého či jeřába popelavého. Lokalitu obývá také dnes velmi chráněný tetřívek obecný.

Tetřívek obecný, symbol úspěšné obnovy krajiny

Tetřívek obecný je jedním z nejohroženějších druhů ptáků v Evropě, jehož populace se v posledních desetiletích dramaticky snížila v důsledku ztráty vhodných biotopů. Tento druh je typickým obyvatelem otevřených horských lesů a rašelinišť, kde nalézá útočiště a potravu. Vzhledem k tomu, že tyto biotopy byly v minulosti často narušeny nebo zničeny odvodňováním a jinými zásahy do krajiny, jeho početní stavy se významně snížily. „Revitalizace Mokřadního potoka vytvořila pro tetřívka vhodné prostředí, které ihned začal využívat při péči o mláďata. Tento úspěch je důkazem, že cílené obnovy krajinných prvků mohou mít pozitivní dopad na biodiverzitu a přispět k návratu druhů, které by jinak vymizely,“ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody, který revitalizaci provedl.

Návrat života do krušnohorské přírody

Mokřadní potok, kdysi součást rozsáhlého ekosystému náhorní planiny Krušných hor, byl v minulosti přeměněn na napřímený a zahloubený tok, což vedlo k odvodnění okolní krajiny a ztrátě biodiverzity. V letech 2009 až 2010 provedl stát rozsáhlou revitalizaci vodních toků v nedaleké přírodní rezervaci Černá louka. Na úseky potoků mimo hranice rezervace však tehdy nedošlo. Mokřadní potok se dočkal revitalizace v letech 2023 až 2024 v rámci projektu Voda pro českou krajinu, kdy odborníci provedli obnovu přirozené podoby potoka v délce téměř jednoho kilometru. Dnes se potok opět klikatí krajinou a přispívá k obnově mokřadních ekosystémů.

Součástí je také nově vybudovaná naučná stezka, která návštěvníkům umožňuje nahlédnout do této jinak nepřístupné unikátní lokality. „Račte vstoupit na ministezku a nahlédněte do nitra revitalizovaného mokřadu. Po necelých 100 metrech Vás dovede k molu u jedné z nových tůní, kde se dozvíte, co vše zde žije a roste. Jen prosíme, buďte k přírodě ohleduplní,“ uvádí se na jednom z informačních panelů stezky.

„Tento projekt je ukázkovým příkladem toho, jak můžeme úspěšně obnovit narušenou krajinu a zároveň ji zpřístupnit veřejnosti. Naučná stezka umožňuje návštěvníkům nahlédnout do procesu revitalizace a pochopit, jak důležitá je ochrana přírodních zdrojů pro naši budoucnost,“ uzavírá Petr Stýblo.

Význam mokřadů pro udržitelnost krajiny

Mokřady hrají klíčovou roli v udržování ekologické rovnováhy, zadržování vody a vytváření vhodných podmínek pro rozmanité druhy živočichů a rostlin. V rámci projektu Voda pro českou krajinu bylo revitalizováno několik významných lokalit po celém Česku, včetně oblasti kolem hory Blaník, Hoříněvsi na Královéhradecku a nyní také Mokřadního potoka. Projekt Voda pro českou krajinu je výsledkem úzké spolupráce mezi ČSOP a značkou Finish, která se dlouhodobě angažuje v ochraně životního prostředí.

Naše voda, foto: Voda pro českou krajinu