Stejně jako při velkých povodních v letech 1997, 2002 a 2013 bylo i letos nedílnou součástí aktivit souvisejících s průběhem povodní plynulé zásobování obyvatel ČR pitnou vodou, což se prakticky na celém území naší země zdařilo. Dosaženo toho ale bylo za cenu mnohamiliardových investic v předchozích letech.

Na těch se přitom rozhodující měrou podílely především samotné vodárenské společnost (ty rozhodující jsou členy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR – SOVAK ČR), a občané ČR, kteří platí poplatky za vodné a stočné. Z celkového ročního obratu vodárenství v ČR, který podle Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2023 zhruba 44 miliard korun, se totiž do obnovy, rekonstrukcí a nové výstavby vodovodů a kanalizací (takzvané vodárenské infrastruktury) investovalo v loňském roce zhruba 20 miliard korun, tedy podstatně více, než uvádí nedávno publikovaná „Modrá zpráva“ (Zpráva o stavu vodního hospodářství) shrnující mimo jiné veškeré dotace do oboru. Ve společné tisková zprávě Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) uvádějí oba resorty jako sumu dotací do vodního hospodářství za rok 2023 částku 11,2 miliardy korun (z toho MZe 4,6 miliardy korun a MŽP zhruba 6 miliard korun), což je mimochodem méně než v předešlém roce. I když by se mohlo vzhledem k použitému pojmu „vodní hospodářství“ zdát, že jde primárně o dotace do vodovodů a kanalizací (lidově řečeno „trubek“, které do domácností přivádějí pitnou vodu a odvádějí vodu splaškovou), zahrnuje suma 11,2 miliardy korun velmi široké spektrum dotací a projektů, například na protipovodňovou prevenci či náklady na potenciální výstavbu některých plánovaných přehrad (MZe), dotace z MŽP pak směřují zejména investice do přírodě blízkých opatření souvisejících s vodou. Přímo do oblasti vodovodů a kanalizací přitom z uvedené sumy šlo v loňském roce jen zhruba 3,5 miliardy korun za oba resorty.

Loňské investice do obnovy vodárenské infrastruktury ve výši zhruba 20 miliard korun nebyly žádnou výjimkou, obdobné částky investovaly podniky sdružené v SOVAK ČR i v předchozích letech. Zásadním zdrojem peněz na ně jsou přitom zmiňované poplatky za vodné a stočné, což v praxi znamená, že se občané prostřednictvím podniků vodovodů a kanalizací podílejí na zlepšování stavu „trubek“ a kvality vody více, než stát. Na druhou stranu je to právě stát, který současnou přísnou regulaci oboru nařizuje, že prostředky z vodného a stočného jsou investované právě při obnově infrastruktury.

Naše voda, ilustrační foto (dispečink vodárny v Hradci Králové): Naše voda – Nina Havlová