Rybník Rožmberk na Jindřichohradecku, který dokáže zadržet mimořádně miliony krychlových metrů vody, nevznikal jako významné vodohospodářské dílo. Stavitel Jakub Krčín jej v 16. století zhotovil proto, aby do historie zapsal šlechtický rod Rožmberků a také sám sebe, řekl ČTK Ján Regenda z fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

„A to, že bude mít Rožmberk významnou úlohu zadržování vody při povodních, bylo vedlejší. Krčín jej kvůli tomu nestavěl. Chtěl jen vybudovat největší rybník a zavděčit se tím Rožmberkům. A protože byl Krčín takový lišák, tak věděl, že se do historie zapíše i on sám,“ uvedl Regenda.

Retenční schopnosti Rožmberka se projevily i při současné povodni. Rybník, kterým protéká řeka Lužnice, na několik dní zadržel miliony krychlových metrů vody. Mezi tím začala mírně opadat hladina Nežárky, která se pod Rožmberkem do Lužnice vlévá ve Veselí nad Lužnicí. Pokud by se obě řeky ve městě střetly na svém průtokovém vrcholu, hrozilo by, že by voda zaplavila část města.

Regenda dodal, že při povodních v roce 2002 zachránil Rožmberk Prahu, kterou by jinak zasáhla ničivější vlna. „Rožmberk za pomocí rybníku v soustavě jako jsou Spolí nebo Svět zadržel tehdy více vody než vltavská kaskáda. Přehrady byly při povodních v roce 2002 plné. Rožmberk na pár dní podržel vysoké množství vody, které by jinak mířilo na Prahu a ta by plavala mnohem víc,“ uvedl.

Krčín stavěl Rožmberk v 16. století. Před tím vybudoval Novou řeku, která odvádí část vody před Rožmberkem do Nežárky. „Bylo to možná složitější než stavba celého Rožmberka. Krčín musel v močálech najít gravitační cestu pro řeku, aby odtékala. Moc dobře ale věděl, že pokud by část vody z Lužnice neodvedl, hráz Rožmberka by mohla prasknout,“ uvedl Regenda.

Nová řeka tak stále před Rožmberkem na rozvodí odklání část vody z Lužnice do Nežárky. Pod Rožmberkem se pak voda do Lužnice na soutoku s Nežárkou vrací. I přes vybudování Nové řeky však rybník při prvním napuštění neobstál. „Prosakovala totiž hráz. Krčín ji ale nechal opravit a od té doby zadržuje vodu. Funguje tak více než 400 let,“ řekl.

Současná rozloha Rožmberka je 647 hektarů. Původně však měla kolem 1000 hektarů a dosahovala až k Třeboni. Ve městě však voda z rybníku působila problémy, proto se postupně plocha zmenšila. Regenda dodal, že z hlediska rybářského jde o rybník spíše podprůměrný. „Už po jeho vybudování se obyvatelé Třeboně při výlovu divili, že je tam tak málo ryb. A z různých důvodů to přetrvává doposud,“ uvedl. Jedním z nich je třeba to, že Rožmberkem protéká Lužnice a odnáší plankton, kterým se ryby živí. „Ale přesto je Rožmberk pro rybáře symbol. A jeho hlavní význam a přínos je především v oblasti vodohospodářství,“ řekl Regenda.

ČTK, ilustrační foto (Rožmberk): Naše voda – Nina Havlová