Obnova vodního režimu v krajině na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, díky které navíc dojde k podpoře výskytu kriticky ohroženého tetřívka obecného a dalších vzácných druhů živočichů a rostlin – to je hlavní přínos obnovy přírodní rezervace Pod Borkovou nedaleko Přední Výtoně na Lipensku.

ČSOP ONYX, který řeší v rámci České republiky několik klíčových projektů související s ochranou přírody, zde provedl díky speciálnímu managementu změny, které pomohou zdejší krajině a vrátí sem vodu, jenž zmizela díky dřívějším necitlivým zásahům člověka. „Hlavním cílem revitalizace bylo to, abychom zahrazením odvodňovacího systému vrátili úroveň podzemní vody k povrchu terénu. Podařilo se nám obnovit rašelinotvorné procesy a nasměrovat sukcesní procesy k funkčnímu mokřadu rašelinného typu. Součástí projektu je i podpora místní populace silně ohroženého tetřívka obecného,“ popisuje Marek Fügner z ČSOP ONYX.

K tomu Pavlína Hakrová ze Správy NP Šumava doplňuje. „Vzhledem ke kritickému stavu populace tetřívka obecného doufáme, že se obnovený biotop bude tetřívkovi líbit a zvýší se jeho početnost v území. Provedená opatření tetřívkovi zpřístupnila větší část původně dřevinami silně zarostlého území, zlepšila se atraktivita území pro tok i potravní nabídka“.

Náklady na revitalizaci rašeliniště přesáhly 46 milionů korun. Částka byla hrazena z dotace z Operačního programu životního prostředí. Systém odvodňovacích kanálů v kombinaci s dlouhodobým suchem a průběžným zvyšováním teplot vedly v přírodní rezervaci Pod Borkovou k vysušení rašeliniště a poklesu biodiverzity. „Předpokládá se významné zlepšení přírodních podmínek, zejména proto, že dojde ke zvětšení plochy aktivního rašeliniště a celkovému zatraktivnění plochy pro chráněné živočichy,“ doplňuje Fügner.

Už nyní byla na revitalizované ploše 44,5 hektaru zvýšena vodní retence (zadržení vody, pozn.aut.) a hladina přípovrchové podzemní vody stoupla o půl metru. Zatěsněním odvodňovacího systému se zpomalil průtok přívalových vod, což zmírnilo sucho a povodně. Obnova rašelinišť zlepšila termoregulaci a mikroklima.
Revitalizační opatření má zároveň vzdělávací potenciál, výstupy projektu bude možné aplikovat i na jiná podobně poškozená území. ČSOP ONYX nyní doporučuje hodnotit účinnost úprav po dobu alespoň pět let odborníky ze Správy Národního parku Šumava a Jihočeské univerzity, aby mohli navrhnout případné korekce.

Revitalizace zdejšího území trvala 3 roky a definitivně skončila letos v květnu. Díky skvělé práci týmu odborníků nejen na ochranu přírody byla revitalizace nominována na prestižní cenu v soutěži Adapterra Awards, která oceňuje nejlepší adaptační opatření v ČR. V jižních Čechách získala tato revitalizace druhé místo. „V rámci projektu se v rašeliništi Pod Borkovou vytvořili speciální přehrádky, které zadržují vodu v krajině. „V lokalitě o celkové ploše 44,5 hektaru se jich nyní nachází celkem 1006,“ uvádí Fügner.

Přehrádky byly rozděleny na čtyři typy:
– jednoduché dřevěné přepážky pro mělčí odvodňovací kanály do 1 metru hloubky a 2,5 metru šířky,
– zdvojené přehrádky pro větší a erozně ohrožené kanály o hloubce přes 1 metr a šířce do 2,5 metru, případně ve zvětšené variantě až 4 metrů a více,
– zarážené přehrádky ze smrkových nebo douglaskových fošen pro hluboké kanály s hloubkou rýhy nad 1 metr s rašelinovým dnem hlubokým minimálně 60 centimetrů,
– jednoduché dřevěné přepážky pro menší kanály o hloubce 1-1,5 metrů v místech, kde dno rýhy není tvořeno rašelinou.
Lokalita byla původně okrajovou částí rozsáhlého rašeliniště v údolí Vltavy. V 60. letech byla většina rašelinišť vytěžena a zaplavena přehradou Lipno I. Okraj, který je předmětem revitalizace, ale zůstal nezatopený a částečně nevyužitý. Oblast je protkána odvodňovacími kanály různé velikosti, které ovlivnily hydrologické podmínky a akumulace podzemních vod.

Důležitou částí projektu byla i redukce množství zdejších stromů. Část dřeva byla odvezena a část použita na vyplnění odvodňovacích kanálů. Pro obnovení rašelinotvorných procesů bylo nutné přemístit rašeliník z míst, kde by byl historicky zničen, hlavně tady ze dna kanálů, na vhodné plochy. Celkem bylo přesunuto více než 660 metrů krychlových rašeliníku. K hlavním překážkám během realizace projektu patřila technická náročnost, velké množství ruční práce a omezení pohybu těžké mechanizace v projektovém území.

Projekt do budoucna nevyžaduje žádné další zásadní financování, jednorázová obnova posílila přírodní podmínky ekosystémů a místo bude dál žít vlastním životem. Opravovat se budou jen přehrádky, kde ještě nedošlo k zazemnění.

Zdroj a foto: TSL