Příhodný průběh povětrnostních podmínek posledních let v příznivém souběhu s dalšími faktory významně ztlumil trvající gradaci lýkožroutů. Lesníci třetí rok po sobě evidovali pokles kalamitních těžeb po předchozích osmi letech permanentního nárůstu.

Kůrovcovou kalamitou je již však postiženo prakticky celé území Česka. Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasích v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.

Ve srovnání s klimaticky naprosto mimořádnými lety 2015 a 2018, které byly srážkově silně podnormální, teplotně vysoce nadnormální, došlo k zásadnějšímu obratu povětrnostní situace teprve od druhé třetiny roku 2020, když do té doby trvající období sucha druhé poloviny minulé dekády dosahovalo podle některých zdrojů nejhorších hodnot za posledních 500 let.

V roce 2021 pokračovalo příznivěji se vyvíjející počasí, které bylo možné s ohledem na dlouhodobé trendy označit jako průměrné. Rok 2022 byl teplotně nadprůměrný (odchylka +0,9 °C) a srážkově mírně podprůměrný (93 % normálu). Rok 2023 pak byl nadprůměrný teplotně (odchylka +1,4 °C) i srážkově (107 % normálu).

V tiskové zprávě uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením kůrovců představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa na adresu Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i. Jedná se o údaje pokrývající přibližně dvě třetiny plochy lesa v České republice a není-li výslovně uveden přepočet na celou výměru lesů, je nutné je chápat vzhledem k tomuto omezení.

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence v roce 2023 poškozeno přibližně 3,42 mil. m3 dřevní hmoty. Meziročně jde opět o významný pokles, neboť v roce 2022 se jednalo o 5,79 mil. m3 (2021: 9,78 mil. m3; 2020: 15,41 mil. m3; 2019: 14,86 mil. m3; 2018: 8,59 mil. m3).

Evidovaný objem nahodilých kůrovcových těžeb ve smrkových porostech se v roce 2023 snížil, a to potřetí v řadě po předchozích osmi letech permanentního nárůstu.

Téměř výhradně se jedná o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem. Hlavním druhem lýkožrouta aktuální kůrovcové kalamity je po celou dobu lýkožrout smrkový. Doprovodnými druhy, které obsazují zejména korunové partie napadených smrků, jsou lýkožrout lesklý a lýkožrout severský.

Těžiště napadení smrkových porostů se přesunulo do jihozápadních a západních Čech, přičemž nepříznivá situace trvá i v dalších oblastech, jako je např. Jesenicko, severní a severovýchodní Čechy nebo území Českomoravské vrchoviny.

Pro letovou aktivitu podkorního hmyzu bylo chladnější počasí v loňském dubnu a květnu méně příznivé, podobně jako o rok dříve, s výjimkou srpna však následoval srážkově výrazně podnormální zbytek vegetační sezóny. Optimisticky vyznívající situace na začátku jarního rojení však začala mít postupně negativní projevy, a to zejména v červenci, kdy vrcholilo tříměsíční období výraznějšího sucha, vedoucí k opětovnému nástupu fyziologického oslabení smrku na většině území Česka. Srážkově bohatá závěrečná čtvrtina roku naštěstí vláhový deficit v půdě zdárně dorovnala.

Celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví v roce 2023 činil 3,201 mil. m3, což meziročně představuje pokles o více než dvě pětiny. V roce 2022 se jednalo o 5,558 mil. m3 (2021: 9,540 mil. m3; 2020: 14,894 mil. m3).

Pokud objem evidovaný v uplynulém roce přepočítáme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 70 % rozlohy), dostaneme se na hodnotu více než 4,5 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví.

Prakticky na celém území se lýkožrouti na smrku vyskytují v kalamitním stavu. V přepočtu reprezentuje hlášený objem kůrovcového dříví v průměru přibližně 3,7 m3/ha smrkových porostů všech věkových stupňů v Česku. Jedná se tak o více než dvacetinásobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu lýkožroutů 0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb., v aktuálním znění.

Z hlediska krajů byly v roce 2023 nejvyšší evidované objemy vytěženého smrkového kůrovcového dříví vykázány v krajích Plzeňském (700 tis. m3; 2022: 769 tis. m3), Olomouckém (392 tis. m3; 2022: 420 tis. m3) a Vysočina (335 tis. m3; 2022: 976 tis. m3).

Více než 200 tis. m3 bylo dále evidováno v krajích Královehradeckém (241 tis. m3; 2022: 319 tis. m3), Jihočeském (238 tis. m3; 2022: 400 tis. m3) a Pardubickém (213 tis. m3; 2022: 407 tis. m3).

S výjimkou severovýchodního a západního cípu země došlo k výraznému meziročnímu poklesu rozsahu kůrovcového napadení. Zároveň je evidován výrazný úbytek pro lýkožrouta smrkového atraktivních starších smrkových porostů v polohách pahorkatin a vrchovin prakticky na celém území Česka.

V západní polovině státu, kde kalamita vrcholila později, odeznívá s patřičným časovým odstupem. Nejproblematičtější oblastí bylo území Plzeňského kraje s nejvyššími objemy kůrovcových těžeb, případně kraje Olomouckého, kde se situace poslední tři roky výrazněji nemění, a Vysočiny, kde však již byla evidována „pouhá“ desetina extrémních objemů, kterých zde bylo dosahováno na vrcholu kalamity v letech 2019 a 2020.

Zpracováno podle údajů z publikace Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2024, která je stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/06/ZOL_Suppl_2024.pdf

Zdroj a foto: VÚLHM