Rozsah kontaminace půdy benzenem pod ohniskem železniční havárie v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku zatím inspektoři nedokážou odhadnout. Podle dosavadních zjištění je v těchto místech podzemní voda v hloubce zhruba tří až čtyř metrů. Přírodní bariéra v podobě jílovité vrstvy, která by měla pronikání případné kontaminované vody zabránit, je v hloubce zhruba sedmi metrů, řekl ČTK ředitel olomouckého oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) David Petr. Ohnisko znečištění v místě tratě, kde cisterny s benzenem havarovaly, budou prozkoumávat odborníci prostřednictvím sond.

Lokalita, kde se ohnisko znečištění nachází, je již vyčištěna od vraků, v plánu je ještě demontáž kolejí, po kterých nákladní vagony odvážely poškozené cisterny. Průzkum lokality má na starosti speciální sanační firma, která také upřesní projekt sanace kontaminovaného horninového prostředí, popsal Petr.

Od hloubky kontaminace ložiska se budou odvíjet nejen nadcházející sanační práce, ale například i termín zprovoznění trati. „V současné době se nedá přesně říci, do jaké hloubky zde mohl benzen proniknout. Víme, že hladina podzemní vody je kolem třech čtyřech metrů. Podle dosavadních informací leží jílovitá báze v hloubce sedmi osmi metrů. Je to přírodní bariéra pro podzemní vodu, která může být potenciálně kontaminovaná rozpuštěný benzenem,“ uvedl David Petr.

Na začátku příštího týdne by měly být v prostoru mezi tratí a jezerem instalovány takzvané larsenové stěny neboli štětovnice, které by měly zamezit mísení vod z jezera s podzemními vodami kontaminovanými benzenem. Umístit je lze až do hloubky osmi metrů. „Chceme to udělat hned na začátku příštího týdne, jak to technicky a časově subdodavatel zvládne,“ doplnil šéf oblastního inspektorátu.

Benzen, který se dostal v prostoru mezi tratí a hustopečským jezerem až do podzemních vod, nyní čerpá sanační firma ze sondážních jam. Na místě je jich vyhloubeno již 29, některé z nich až do hloubky čtyř metrů. „Další kopané jámy plánovány nejsou, ale reagujeme ještě na výskyt kontaminantu v pískovně. Pokud se zjistí, že je kontaminant v pískovně, je možné udělat ještě další kopanou sondu před touto pískovnou a z ní čerpat vodu s kontaminantem. Pokud však bude na místě instalována larsenová stěna, měla by nám vytvořit umělou překážku,“ doplnil Petr.

Práce podle něj nyní komplikuje deštivé počasí, znesnadňuje nejen pohyb těžké techniky na poli, ale urychluje i vsakování toxické látky. „Pokud bude pršet delší dobu, dochází k lepšímu prostupu kontaminantu do podzemní vody a jeho rychlejší migraci v podzemní vodě. Na druhou stranu, pokud teplota klesá k pěti šesti stupňům, může zpomalit migraci – benzen při těchto teplotách přechází do pevného skupenství,“ dodal šéf oblastního inspektorátu. V současné době jsou podle něj hodnoty v některých bodech jezera mírně překročeny, většina je však pod limitní hodnotou.

Zdroj: ČTK, foto: HZS Olomoucký kraj