Velký Bolevecký rybník, nejoblíbenější plzeňská rekreační plocha, je i přes minimum srážek a sněhu v regionu na plném stavu. Ještě v roce 2021 v něm chyběly dvě třetiny vody. Na podzim 2022 ale začalo město posilovat výšku hladiny čerpáním předčištěné vody z řeky Berounky.

ČTK to dnes řekl náměstek primátora Aleš Tolar (STAN). „Zařízení se osvědčilo. Funguje ale podstatně méně, než se předpokládalo, příroda si do značné míry dopomohla sama a Bolevák je plný,“ řekl Tolar. Podle původního plánu se měla čerpat voda z řeky deset měsíců v roce. Dopuštěný měl být do tří let, ale stihlo se to za 1,5 roku. „Nakonec se čerpá v průměru jeden až dva dny z deseti, ale teď už zařízení nebylo dlouho v provozu,“ uvedl Tolar.

Technologie za 60 milionů korun se skládá z úpravny, čerpadel a 600 metrů dlouhého potrubí s převýšením 15 metrů. Současný nedostatek srážek se podle Tolara zatím na hladině neprojevuje. V létě sice trochu klesla, ale aktuálně je rybník plný asi od září. „A je na sezonu připravený,“ uvedl.

Tolar kvituje, že se zařízení nemusí tak často využívat, protože pokud by se zahrnuly náklady na jeho stavbu, šest milionů korun ročně na provoz a platby za vodu z řeky, tak by byla čerpaná voda extrémně drahá. „Zaplaťpánbůh, že zůstává jen jako pojistka,“ uvedl.

Podle šéfa vodního hospodářství správy veřejného statku Martina Gregara se za začátek sucha v ČR považuje rok 2015. Hladina Velkého Boleveckého rybníku začala klesat o dva roky později a v roce 2021 v něm chybělo 133 centimetrů do plného stavu, tedy půl milionu metrů krychlových vody. „Hned se připravil projekt a zařízení se zprovoznilo v září 2022. Už loni v dubnu se rybník naplnil na normální hladinu na kótě 312,15 metru, což je 870.000 kubíků vody,“ řekl.

Z řeky se načerpalo 350.000 až 400.000 metrů krychlových. Z velké plochy rybníku se ale během roku vypaří 200.000 metrů krychlových. Výpar se nahrazuje podzemní vodou, Boleveckým potokem, srážkami a nově čerpáním z řeky. „Technologie funguje perfektně, stačí zmáčknout tlačítko. Když běžela naplno, tak dokázala za týden načerpat přes 10.000 metrů krychlových,“ řekl Gregar. Voda z řeky se testuje, a pokud jsou v ní nežádoucí látky, tak se technologie sama zastaví. Podle Gregara je výborné, že se rybník chová trochu jako bazén a voda se neztrácí do podzemí.

V dalších letech bude podle Gregara určitě čerpání nutné. „Když nám v rybníku zmizí 40 centimetrů, tak to nevadí. Počkáme si do jara a v dubnu a květnu se bude čerpat, aby byl rybník zase plný. A pak to nepoběží zase do března podle vývoje situace,“ uvedl.

Díky tomu, že je v rybníku dost vody, připravuje tam město několik investic. „Molo pro invalidy a na (pláži) Ostende nultou etapu návratu mola do vody. S obojím začneme na konci letošní sezony,“ řekl Gregar. Počátkem roku už zmizelo rákosí u břehů, což při nedostatku vody nešlo. Správa statku si půjčila z Německa obojživelný žací stroj a vysekala z vody prostory při březích.

Podle Gregara chodí k rybníku desetitisíce lidí ročně. „V létě je tu narváno. Ale i když je vánice a zima, tak se sem stejně jdou projít a třeba se schovají v lese, jdou kolem sádek, koupí si rybu a užívají si ten klid a pohodu. Ani v zimě to není místo duchů, pořád se tu někdo pohybuje,“ uvedl. Kolem rybníka jsou tři stánky, které po celý rok nabízejí občerstvení.

ČTK, ilustrační foto archiv Naše voda