Nedílnou součástí při střídání osob na postech ministrů české vlády jsou úvodní vyjádření nově nastupujících manažerů o tom, jak budou bojovat proti korupci, zeštíhlovat stát, či spravedlivě rozdělovat peníze ze státního rozpočtu.

Málokdo ale dokáže následně v praxi odlišit, zda-li se tak skutečně děje, a v jakých oblastech. Jeden konkrétní příklad lze ale aktuálně nabídnout z oblasti vodovodů a kanalizací, a to v případě cen vodného a stočného. Současný nevyhovující stav při konstrukci cen vody může totiž odstranit novela zákona o vodovodech a kanalizacích, která je v současné době v legislativním procesu. Konkrétně jde o znění paragrafu 20 v příslušné novele, který zní: „Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou objektů nebo jejich částí využívaných pro komerční účely, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.“

A v čem že je uvedený stav nevyhovující? Inu, veškeré srážkové vody stékající do kanalizace je třeba vyčistit, tedy i vody ze silnic, dálnic, drážních ploch či zoologických zahrad. Vzhledem ale k tomu, že někteří vyvolení za vyčištění neplatí, musí to zaplatit někdo jiný. Ten „někdo jiný“ je přitom občan – spotřebitel vody. V praxi to znamená, že obyvatelé ČR dotují ve vyšších cenách vodného a stočného státní a polostátní subjekty, kraje, či obce. Nejde o malou částku – podle odhadů zaplatí lidé za „výjimkáře“ ročně nejméně 700 milionů korun, které by jim jinak mohly zůstat k nákupu potravin, léků, spotřebního zboží či na jakékoli jiné účely. To znamená, že se tím přispělo k oživení spotřebitelské poptávky, která díky každodenně zveřejňovaným katastrofickým informacím stagnuje, ba klesá, čímž se ekonomika státu propadá dále do recese.

Tuto animozitu chce ve svých připomínkách zrušit Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), z oficiálního vyjádření k připomínkám SOVAK však vyplývá, že návrh SOVAK nebude akceptován. Prakticky každý, s kým se o tom bavíte, vám řekne, že je to výsledek tlaku dopravní lobby, která se nechce vzdát současných výjimek na úkor občanů. K tomu pak lze podotknout, že právě na ministerstvu dopravy usedl v minulých dnech nový muž, navíc ze strany ODS, která tvrdí, že proti výjimkám všeho druhu bojuje, a že také bojuje proti deformacím trhu a korupci. V případě novely zákona o vodovodech a kanalizacích to tak může nový ministr předvést v praxi – tím, že bude souhlasit s návrhem SOVAK. Jak to asi dopadne?

Petr Havel