Pokud by byly v novele zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích přijaty návrhy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), měl by z nich prospěch zejména koncový spotřebitel – uživatel vody. Uvedl to dnes na setkání s novináři v Praze předseda SOVAK František Barák.

Za nezbytné považuje SOVAK mimo jiné definovat postupy v případě vodovodních a kanalizačních přípojek, kde není znám jejich vlastník, nebo přípojky pro více nemovitostí. Nejen v případě nových kanalizačních zařízení, ale zejména při rekonstrukci potrubí totiž stávající znění zákona neumožňuje vodohospodářům se k takovým přípojkám dostat, čímž se prohlubuje riziko úniků vody z vodovodních a kanalizačních sítí, které se následně promítají do vyšších nákladů na ceny vodného a stočného. Ztráty vody v potrubní síti sice v ČR každoročně klesají, přesto činí podle posledních kompletních údajů z roku 2011 v průměru 18,5 procenta z vyrobené vody, což je 114 milionů kubíků ročně. V některých malých obcích přitom může jít o ztráty ve výši až 60 procent.

Také zlevnění nákladů na čištění dešťových vod by snížilo ceny vodného a stočného, pokud se zvýší podíl vsakování dešťových vod na úkor odtoku srážkových vod ze zpevněných ploch. K takovému přístupu ale stávající znění zákona nikoho nemotivuje, protože ten obsahuje v paragrafu 20 ustanovení, podle kterého jsou z poplatkůza čištění srážkových vod osvobozeny plochy dálnic, silnic, místních a účelových komunikací, plochy celostátních a regionálních drah či plochy zoologických zahrad. Vzhledem k tomu, že je nutné srážkové vody z uvedených ploch vyčistit, platí tyto náklady v cenách vodného a stočného za ředitelství dálnic, České dráhy, kraje či obce konečný spotřebitel. Podle odhadů SOVAK jde ročně až o 500 milionů korun, které platí občané ČR v cenách vodného a stočného navíc.

Novela zákona také neřeší nezbytnost integrace oboru, ve kterém v současné době působí přes 5 000 vlastníků vodohospodářské infrastruktury a 2 334 provozovatelů. Zejména menší subjekty nemohou přitom vytvářet finanční zdroje na obnovu vodohospodářského majetku, čímž se zvyšuje riziko havárií a ztrát vody z poškozeného potrubí. Opět jde o faktor, který zbytečně zvyšuje náklady na výrobu vody, a tedy působí jako impuls k růstu cen vody.

Ke zmiňované novele zákona o vodovodech a kanalizacích podal SOVAK řadu pozměňovacích návrhů s cílem napravit výše popsaný nevyhovující stav. Žádná z připomínek, řešící popisované problémy, ale nebyla zatím akceptována.

Naše voda