Podle ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského Marka Riedra může být skutečnost, že je ČR takzvanou střechou Evropy, tedy že veškerá voda od nás odtéká, naší výhodou. Konstatoval to v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes.

* Jak se na hrozbu vysychání můžeme připravit?

Hlavně tím, že o nebezpečí budeme vědět. Nejdůležitější však je udělat taková opatření, která zadrží vodu v krajině právě pro sušší období. Bude nutné zpomalit odtok vody, tedy alespoňté, které bude relativní dostatek. A je jedno, zda to budou opatření technická, anebo blízká přírodě.

* Kolik času na taková opatření máme?

Ještě za minulého režimu vznikl generel chráněných území pro pozdější výstavbu zádržných nádrží. Tenkrát to sice vzniklo z důvodu předpokládané vyšší spotřeby vody pro socialistický průmysl a světlé zítřky, ale nyní je potřeba ta místa udržet v takovém stavu, aby se zde dala s relativně malými škodami udělat technická opatření, která je změní na nádrž. Dříve se vytipovalo 260 takových území, nyní už jich zůstalo pouze 80. Může to stačit, ale i nemusí.

* V poměrně nedaleké budoucnosti má být jedním z nejohroženějších míst okolí Hradce Králové a vůbec celý střední tok Labe. Je to pravda?

Je to tak. V samotném Hradci užteď dochází ke konfliktům mezi ochránci přírody a potřebami lidí. Jsou tu chráněné mokřady, ze kterých se odebírá voda a upravuje se na pitnou pro aglomerace Hradce i Pardubic. Víme, že je nutné tyto odběry omezit, abychom neohrozili na vodě závislé ekosystémy, například rašeliniště.

* Je to skutečně až tak zlé, že jednou může být ohroženo zásobování obyvatel Hradce a Pardubic pitnou vodou?

Může k tomu dojít. V případě,když se naplní negativní scénáře, zcela nepochybně se to stane. Za několik desítek let mohou průměrné teploty vzrůst až o 6,3 stupně, což je strašné číslo. Dokonce i optimistický scénář hovoří o tom, že se zvýší objem zimních srážek a naopak sníží těch letních. A to také není dobré, protože v zimě je půda buď nasycená, nebo zrmzlá, takže voda rychle odteče po povrchu. Trochu lepší zprávou pro východní Čechy může být fakt, že tento stav už nyní ve světě není ničím neobvyklým, a můžeme se tedy poučit.

* Kde jsou na tom v Evropě hůř?

Obecně jde o teplá území s menším množstvím srážek, třeba Portugalsko, Španělsko, Itálie a vlastně celý tento klimatický pás přes Sýrii, Palestinu a Izrael.

* Kdy podle vás nedostatek pitné vody můžeme pocítit?

Ta změna bude pozvolná. Je všeobecně známo, že zapomínáme na počasí, které bylo ještě před deseti lety. Uvědomíme si to ve chvíli, kdy nedostatek vody bude mít dopad na naše zažité standardy. Vytvořili jsme model pro léta 2071 až 2100, ale může to přijít uždříve.

* O vodu nejspíš mezi sebou budou soupeřit domácnosti, zemědělci a průmysl. Kdo bude mít navrch?

Nevím, těžko předjímat. Jednou z variant ale je, že se bude muset změnit způsob hospodaření na zemědělských plochách.

* Zajímají vládu nebo ministerstvo zemědělství vaše apely, nebo na ně zatím nikdo neslyší?

Začínají slyšet. Vláda už přijala strategii k přírodě blízkým opatřením, která mají minimalizovat povodně. To je docela dobrý začátek.

Zdroj: regionální mutace| Mladá fronta DNES – Hradecký kraj

15.2.2013 11.01, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla