V České republice žije jediná vodní želva, která je i původním obyvatelem našich řek, potoků, větších tůní i mokřadů. Píše o tom facebooková verze portálu Naše voda s tím, že maso této želvy sloužilo v minulosti jako potrava.

Želva bahenní je sice denní tvorem, ale i přesto ji zahlédneme velice ojediněle a náhodně. Je totiž velmi vzácná a je v ČR kriticky ohroženým druhem. Tato želva s plovacími blánami se živí nejen bezobratlými živočichy, ale i drobnými obratlovci a mršinami a nepohrdne ani vodními rostlinami.

Želva bahenní přečkává zimu (od října do dubna) ve stavu hibernace. Po zimování se páří, klade asi 10 vajec do různých vyhrabaných dutin na souši. Mláďata se líhnou po třech měsících a jejich velikost bývá 2 až 2,5 centimetru. Samice dospívá v 18-20 letech, samci v 6-13 letech. Jejich věk je odhadnut na 120 let v přírodě, v zajetí asi 40 let.

V minulosti bylo maso této vodní želvy konzumováno jako postní jídlo mnichů, kteří si její a rybí maso (které patřilo také k postnímu jídlu) velice oblíbili.

Zdroj: Facebook Naše voda