15.3.2013 16.34, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství
Pulci vidí i okem přišitým k ocasu
Pulci, kterým byly vyoperovány oči, dokáží vidět i s okem, které mají přišité na ocasu a není tedy ani přímo spojeno s mozkem. Potvrdili to vědci z Tuftovy univerzity v Bostonu.
O průběhu a výsledcích pokusu informoval populárně – vědecký server osel.cz. Podle něj Douglas Blackiston a Michael Levin z Centra pro regenerativní a vývojovou biologii a katedry biologie Tuftovy univerzity v Bostonu experimentovali o možnostech regenerace na pulcích žab drápatek (Xenopus laevis). Šlo přitom o součást základního výzkumu regenerativní medicíny, který může v budoucnu významně pomoci nespočtu pacientů.
Blackiston s Levinem nejprve embryím pulců drápatek vyoperovali zárodky vznikajících očí, označili si je světélkujícími proteiny a pak je transplantovali na ocas oslepených embryí. Z přišitých zárodků očí se vyvinuly ektopické, čili špatně umístěné oči, což je v případě očí na ocasu vcelku srozumitelné. Vědci pak s pomocí fluorescenční mikroskopie stopovali jejich propojení s nervy. To bylo docela rozmanité, ale u žádného z pokusných pulců nedošlo k přímému propojení očí na ocasu s mozkem. Přesto s nimi někteří pulci viděli.
Vyšlo to najevo v počítačem ovládaném cvičišti pulců, jehož jednotlivé části osvětlovaly modré či červené LEDky. Když pulci s přišitým okem vpluly do červeně osvětlené části cvičiště, tak je tam čekal elektrický šok. Chování pulců, jejich pohyby a rychlost zaznamenával automatický systém vybavený kamerami. Takřka jedna pětina slepých pulců s okem přišitým na ocasu, jehož optické nervy přirostly k páteři, se dokázala naučit správně reagovat na barevná světla. Červené světlo v nich vyvolávalo paniku, kdežto modré je nechávalo v klidu. Reakce pulců s přišitým okem se nijak nelišily od chování pulců, kteří normálně viděli. Slepí pulci bez přišitého oka se přitom ale na červené světlo nenaučili reagovat a dál dostávali elektrické šoky.
Pro badatele to bylo dost ohromující. Jen málokdo by čekal, že pulci uvidí s okem přišitým na ocasu, které navíc ani není přímo spojené s mozkem. Jak se zdá, mozek, přinejmenším u drápatek, má takřka neuvěřitelnou schopnost vypořádat se s dramatickou změnou v rozvržení těla a dovede smysluplně zpracovat informace od orgánu, který vyrostl úplně jinde, než by měl být. Jak je vůbec možné, že mozek rozumí signálům přicházejícím ze tkáně poblíž konečníku a pozná, že jde o vizuální data? Posílají snad jednotlivé orgány těla s balíčky dat do mozku i jakási doprovodná metadata, podle nichž mozek pozná, o co vlastně jde? Backiston s Levinem nejspíš odhalili pozoruhodné mechanismy fungování nervové soustavy, do jejichž rozkrývání se teď vědci mohou s velkou vervou pustit.
Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Tufts University News 27.2. 2013, Journal of Experimental Biology 216: 1031–1040, Foto: D. Blackiston, Tufts University.
15.3.2013 16.34, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství