Nové technologie pro nekonvenční těžbu zemního plynu v Evropě vyvolávají i nové otázky. Na dobývání zemního plynu z břidlic je potřeba značného množství vody. Ta se pod obrovským tlakem spolu se směsí písku a některých chemikálií injektuje do ložiska, z kterého se po rozlomení horniny následně uvolní a odčerpá zemní plyn.

Prudký úder do podloží ale zřejmě vyvolává půdní otřesy. Současně musí těžaři zodpovědět otázky, zda při injektáži nemůže dojít ke kontaminaci podzemní vody.

Jak nyní upozornil například server Water World, koncem května zaznamenala Britská geologická služba (BGS) v Blackpoolu otřesy o síle 1,5 magnitudy právě v době, kdy společnost Cuadrilla Resources prováděla v oblasti lámání břidlic vodní injektáží.

Při podobném pokusu v dubnu byl zjištěn otřes o síle 2,3 magnitudy. Cuadrilla Resources proto nyní své pokusy pozastavila.

„Je dobře známo, že injektáž vodou nebo jinou tekutinou při těžbě ropy a geotermálním inženýrství, jako je například získávání plynu z břidlic, může mít za následek seizmickou aktivitu,“ uvedla BGS.

„Bereme naši zodpovědnost velmi vážně, a to je důvod, proč jsme pozastavili štěpení (břidlic) s cílem sdílet informace a konzultovat věc s příslušnými orgány a dalšími odborníky,“ řekl generální ředitel Cuadrilla Resources Mark Miller. Cuadrilla Resources očekává, že šetření potrvá několik týdnů.

V květnu projednával zprávu o technologii hydraulického štěpení podloží výbor pro energetiku a změnu klimatu Dolní sněmovny britského parlamentu. Z jednání vyplývá, že neexistuje žádný důkaz, že by proces hydraulického štěpení představoval riziko pro podzemní vody, za předpokladu že před injektážní operací nebyly už podzemní struktury porušené.

Také podle Millera, pokud je technologie správně nastavena, nepředstavuje žádné riziko pro podzemní vody.

Francie a některé státy v USA nedovolily komerční využívání technologie nekonvečního dobývání plynu právě kvůli obavám z kontaminace podzemních vod. Přitom Spojené státy na severu svého území a také Kanada značně zvyšují produkci plynu a ropy z nekonvenčních ložisek v posledních několika málo letech. Energetickou nezávislost na dodávkách zemního plynu z Ruska si také slibuje Polsko, kdy mají být údajně největší zásoby břidlicového plynu v Evropě.

 Zdroj: Water World