Letošní vodácká sezóna již začala před několika týdny. O zajímavých tipech přitom vodáky informuje vodácký server raft.cz, nejnověji o potoku Říčka v Orlických horách. Podívejte se na tento zajímavý tok nejen vodáckým pohledem.

Říčka je součástí kilometráže toků na území ČR, kterou zpracovat tým serveru raft.cz., který by neměl chybět v oblíbených webových stránkách vodácké veřejnosti. Popisovaný úsek od sjezdovek v Říčkách do ústí do Zdobnice měří asi osm kilometrů. K potoku se dá dostat na dvou místech – přímo v Říčkách a pak na ř.km 2.9 v Julinčině údolí, kde úzké a zaříznutý kaňon Říčky křižuje silnice z Rokytnice v O. horách do Nebeské Rybné. Od tohoto mostu v Julinčině údolí je to k ústí potoku asi tři kilometry. Most je tedy vhodným místem ke startu pro ty, kteří si na horní tok z nějakých důvodů netroufnou. Od mostu vede i lesní cesta proti proudu, kde kupodivu není zákaz vjezdu, a tak se dá splouvání prodloužit o další asi kilometr, kde narazíme na lesní samotu a místo letního tábora. Tento spodní úsek Říčky je přeci jen o poznání širší a klidnější, než úsek přímo z Říček. Jeho obtížnost dosáhne tak na WW II a není na něm mnoho neprůjezdných překážek. Dá se tady většinou i normálně zastavit, jízda na oči je možná a není ani třeba dodržovat velké vzdálenosti mezi jezdci, jelikož šikovná parta jezdců se do občasných vracáků s přehledem vejde. Pro horní tok Říčky (z Říček) nic z výše řečeného neplatí. Průměrný spád 20 promile naznačuje charakter toku, kterému odpovídá hodnocení WW III.

Jako typický horský potok je horní Říčka mladá a se vším rychle hotová voda, s velice úzkým korytem, v kterém při sjízdném stavu nalezneme jen minimum vracáků. Lesní koryto, větve až k hladině, nemožnost vidět do zatáček, kde číhají padlé stromy – to opravdu zdvihá adrenalin hlavně jezdci na špici. Navíc je třeba dodržovat vzdálenosti mezi plavci tak, aby jezdci postupně byli schopni vylézat z lodi v jediném možném vracáku před překážkou. Každý pak vlastně jede sám, pomoc od ostatních je spíš problematická. První jezdec šediví předčasně, poslední je zase skaut, který si „pomáhá sám“. Naštěstí i tady platí, že přirozená řeka je hodnější, než ta lidmi znetvořená. Vývraty stromů a nesjízdná místa byly jen asi čtyři a dalo se před nimi i zastavit. A když už jste na břehu kvůli přenášení stromů, doběhněte se podívat i do další zatáčky. Dvakrát se nám stalo, že až tam teprve číhal ten pravý zabiják v prudkém proudu… Jedna z pastí je u letního tábora, kde dělají novou pěší lávku. Mají tam provizorně položené traverzy přes celou řeku, které nejde podjet, a těžko se před nimi zastavuje.

Pro debly a nafukovačky se sebešikovnější posádkou se horní Říčka spíš nehodí. Debl se často nevejde napříč korytem, tedy závěs do vracáku je hodně problematický. Údolím Říčky vodu sleduje lesní cesta, kudy vede i cyklostezka, takže případná záchrana je s potížemi možná. Protože spád i množství kamenů v potoce je značné, je potřeba, aby koryto bylo opravdu přeplněné. Říčka momentálně nemá vodočet, průtok je třeba odhadnout na místě. Limnigraf ve Slatině nad Zdobnicí ukazuje společný průtok obou toků. V našem případě to bylo osm kubíků, z čehož odhaduji, že polovinu dodávala Říčka. Alespoň to tak vypadalo na soutoku, kde Říčka byla sice užší, ale určitě vodnatější než samotná Zdobnice.

Z úzkého a rychlého koryta Říčky vpadneme do Zdobnice velmi neočekávaně. Soutok patří k jedněm z nejhezčích a nejromantičtějších soutoků u nás. Vysoká skála vlevo, skály i ve vodě, písčina naproti. Vše lemováno smrkovým lesem. Nikde nikdo, přístup pouze pěšky. Kouzelné místo, kde můžete adrenalin z Říčky krásně vypustit. Po úspěšném splutí Říčky vás už další plavba po Zdobnici nepřekvapí svou obtížností. O to víc je možné se kochat krásou kolem.

Zdroj: www.raft.cz