Má zachytit více než šestnáct milionů kubíků vody a uchránit obce na Opavě před stoletou vodou. Jak ale připomínají Hospodářské noviny, dodnes je ale přehradní nádrž Nové Heřminovy na Bruntálsku jen na papíře.

Jediný polistopadový projekt velké přehradní nádrže je příkladem toho, jak problematické je zorganizovat a rozjet tak rozsáhlou stavbu. Léta zdržení si vyžádalo třeba jen to, než se všechny zúčastněné strany dohodly. Krajští politici si přáli rozsáhlejší stavbu, než nakonec v roce 2008 prosadili tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík a ministr zemědělství Petr Gandalovič. Pokud jde o občany Nových Heřminov, ti ji nechtějí vůbec. Už před pěti lety dali najevo v referendu, že si nepřejí zaplavení svých domovů. Za poslední rok nasbírali téměř tisíc podpisů pod protestní petici.

„Po roce 1997 přišli lidé z Povodí Odry, že tu bude přehrada a konec,“ popisuje starosta obce Radek Sijka. Místním zkrátka vadí, že byli postaveni před hotovou věc. Nikdo prý nikdy neuvažoval o variantě, která by jejich obec zachovala celou. A tak zatímco stát už uvolnil bezmála půl miliardy korun na výkup pozemků, pracovníkům Povodí Odry se doposud nepodařilo všechny je získat. S odkupem se začalo poté, co stavbu po letech dohadů definitivně potvrdilo loni na jaře ministerstvo životního prostředí.

První tři novoheřminovské domy půjdou k zemi už letos v létě. Další tři desítky staveb je mají následovat. Ve většině z nich ale dosud bydlí lidé. „Až stavba skutečně začne, tak lidi vyzveme, aby nám nemovitosti vydali. U některých staveb to bude už příští rok, u jiných to může být až v roce 2017,“ připouští Čestmír Vlček z Povodí Odry. Prozatím Povodí vykoupilo pětaosmdesát procent potřebných pozemků. Obec s 282 obyvateli nemá být zatopena celá, ale její život přehrada změní výrazně. „Zůstane tu torzo několika domů a jedno obrovské staveniště,“ míní Sijka. Nové Heřminovy se ale vzdát nechtějí, proti stavbě se hodlají bránit soudně. Na své straně mají i ekologické organizace. Nikoli však sousedy z nedalekého Krnova, kde před jedenácti lety povodeň napáchala škody za 440 milionů korun a vzala si i jeden lidský život. Přehrada by je napříště stoprocentně ochránila.

O nádrži na Opavě se uvažuje už více než sto let. Původně mělo jít o zásobárnu pitné vody. Povodně v roce 1997 myšlenku oživily, ale přehrada se má v první řadě začlenit do soustavy protipovodňových opatření. Vodohospodáři ji budou napouštět pouze z dvaceti procent, aby mohla zadržet co nejvíce nečekané vody. Sloužit bude nicméně i k rekreaci a výrobě elektrické energie.

Zdroj: Hospodářské noviny

11.6.2013 9.58, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla