Osady, jež jsou často na březích řek, se mění v trvale osídlené obce. A to je při povodních potíž, píše Mladá fronta DNES.

Petr Koucký si se svou rodinou koupil před třemi lety chatu v jihočeské obci Košice. Sice si uvědomoval, že se malebné prostředí u řeky Lužnice může při povodních změnit v jezero, ale nevěřil, že se stoletá voda, která tu řádila před jedenácti lety, vrátí tak brzy. „Napadlo nás to, ale uklidňovali jsme se tím, že se při záplavách v roce 2002 hovořilo o stoleté vodě. Věřili jsme proto, že nic podobného v nejbližší době nenastane,“ potvrzuje Koucký a přiznává, že při koupi pro něj byla rozhodující příjemná lokalita, nikoli riziko blízké řeky.

Teď je chata Petra Kouckého zatopena a jeho rodina nervózně čeká, až voda opadne a budou moci začít s úklidem a opravami. „Je mi jasné, že velká voda může za pár let přijít znovu, přesto hodláme chatu opravit. Beru to tak, že život je prostě takový a přírodě se nedá poručit,“ podotýká Koucký.

Se záměrem ministerstva zemědělství zakázat v záplavových oblastech rekonstrukce chat na rodinné domy nesouhlasí. Sám má kolem své chaty několik sousedů, kteří zde žijí celoročně a do rekreačních staveb se stěhují natrvalo.

„Určitě by se jim nelíbilo, kdyby jim to nějaký zákon nebo nový územní plán zakázal. K lokalitě mají citový vztah a mnozí se těší, že tady například stráví poklidný důchod. Ani já nevylučuji, že tady jednou budu chtít bydlet,“ říká Koucký. Upozorňuje také, že spíše než změnu územního plánu by majitelé chat v okolí Lužnice uvítali zavedení protipovodňových opatření, která by řece nedovolila přelít se až do chatové oblasti.

Jak nakonec ministerstvo zemědělství o budoucnosti chat v záplavových oblastech rozhodne, není jasné. Jak říká Miroslav Píbil, vedoucí stavebního úřadu v Sezimově Ústí, pod který obec Košice spadá, prozatím žádný příkaz ani doporučení od ministerstva nedostal. „Pokud nějaký přijde, budeme se jím řídit. Souhlasil bych se zamezením staveb nových objektů v záplavových oblastech. S opravami stávajících chat je to ale složitější – pokud by mělo ministerstvo majitelům rekonstrukci zakázat, potom by bylo nutné zajistit také finanční odškodnění a náhradní parcely,“ říká.

„Byl bych rád, kdyby stát začal pomalu vykupovat starší domy v záplavových územích. Ty jsou neprodejné,“ říká přírodovědec a geolog Václav Cílek. Lidé z ohrožených míst by se podle něj měli odstěhovat dál od řeky. „Jestli někdo začal nově stavět po roce 2002 v ohrožené oblasti, tak je padlý na hlavu a ve většině případů by měl nést odpovědnost za to, že stavěl špatně,“ říká Cílek.

Pravda je, že v posledních letech výrazně stoupá počet lidí, kteří se do chatových osad stěhují natrvalo. Podle Ivana Bičíka, vedoucího katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jde o trend způsobený ekonomickou krizí. Vyměnit bydlení v bytě za život v chatě je ekologičtější, ale hlavně levnější. Lidé z velkých měst, kteří si nemohou dovolit koupi či pronájem bytu, hledají trvalé bydlení právě v chatových osadách. Potvrzují to i realitní makléři. „Chatu vhodnou k trvalému bydlení na rozloze 400 metrů čtverečních je možné pořídit za půldruhého milionu. O to je stále zájem,“ potvrdil realitní makléř Jan Hájek.

Jiným trendem 21. století je u Čechů pronajímání chat a chalup, čili jakési podnikání v malém. Majitel rekreační objekt pronajme třeba na týden rodině, která ji má buď celou pro sebe, nebo se o ni podělí s dalšími rekreanty.

Jak vyplynulo ze sčítání lidu v roce 2011, chataření se pro Čechy opět stává koníčkem, ačkoli občas bývá označované za přežitek socialismu. Podle serveru chaty-a-chalupy. eu jsme co do počtu rekreačních objektů na obyvatele v evropském měřítku těsně za skandinávskými zeměmi. Rekreační zařízení jsou oblíbená například také ve Francii či ve Španělsku. Naopak třeba v sousedním Rakousku obyvatelé chalupaření vůbec neholdují.

FAKTA

Češi chalupáři

Počet rekreačních domů

Rok 1970 25 tisíc

Rok 1980 104 tisíc

Rok 1991 128 tisíc

Rok 2001 170 tisíc

Rok 2011 166 tisíc

Rozdělení podle krajů v roce 2011

Střední Čechy 33 tisíc

Jižní Čechy 24 tisíc

Vysočina 17 tisíc

Královéhradecký kraj 15 tisíc

Pardubický kraj 12 tisíc

Liberecký kraj 12 tisíc

Pramen: sčítání lidu, bytů a domů

Zdroj: Mladá fronta DNES

 

13.6.2013 11.25, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině