Žádná opatření nemohou v krajině, která je nasáklá vodou, zadržet následné velké srážkové úhrny. Podle vrchního ředitele sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavla Punčocháře mohou v takovém případě pomoc jen technická opatření – poldry a přehrady. Uvedl to v rozhovoru pro portál Naše voda.

Jaké poučení bychom si podle Vás měli vzít z letošních povodní?

Podle mne zkušenosti z letošní povodně opět prokázaly, že jakákoli opatření v krajině tu vodu prostě nezadrží. Mohou sice pomoci v případě drobných menších povodní, ale velké povodně nemohou být krajinou zadrženy tak, že nebudou škodit, protože se na řadě míst neustále rozvíjí osídlení podél řek.

Podle Vás tedy zabetonování krajiny, o němž mnozí hovoří jako o jedné z klíčových příčin povodní, nemá takový vliv, jaký se mu přisuzuje?

Podívejte, v minulosti na našem území nebyla ani žádná síť asfaltovaných silnic, ale byly tu louky, lesy, křoviny a zástavba relativně malá. Přesto byly letní povodně v letech 1118, 1432 nebo 1501 stejně intenzivní, nebo dokonce větší, než povodeň v roce 2002. Kdo tomu nevěří, může si přečíst publikaci kolektivu autorů Jan Daňhelka/Libor Elleder „Vybrané kapitoly historie povodní hydrologické služby na území ČR“ a přesvědčit se o tom, že při velkých srážkových úhrnech nad 70 až 80 mm za 24 hodin a při nasycenosti krajiny vodou nelze udělat nic jiného, než nějaká technická opatření.

To znamená postavit přehrady?

Nejen, ale také. Jsou v podstatě tři možnosti, které můžeme použít. Za prvé jsou to přirozené rozlivy. Tam již není moc prostoru, protože údolní nivy, kterých se to týká, jsou zastavěné jak lidskými sídly, tak průmyslovými podniky, protože historie ukázala, že je rozvoj průmyslu vázán na vodu. Velká přeprava vody je ekonomicky náročná, proto se vše umisťovalo do údolních niv a při stoleté absenci povodní do roku 1997 na prevenci a rizika nikdo nedbal. Myslím ale, že můžeme ještě vytipovat několik lokalit, kde by bylo možné vytvořit určité meze nebo jedno až dvoumetrové hráze, aby voda nešla při rozlivu tak daleko, ale spíše se o něco zvedla o následně se rozlila do menšího území. Druhá věc jsou suché poldry. Tam, kde jsou dobré spádové podmínky a kde je možnost vytvořit poldr, který bude akumulovat opravdu patřičné množství vody, by měly mít takové stavby prioritu. Tato území je nutné zabudovat do územních plánů, a to bezodkladně, ne až při pětileté aktualizaci těchto plánů.

Třetím opatřením jsou pak klasické přehradní nádrže, a to nejen kvůli povodním. Můžeme vzít jako příklad roky 2002 a 2003, kdy byly nejprve povodně a poté velké sucho, které v Povodí Vltavy snížilo hladinu o 13 metrů, a přesto to v Praze a po celém dolním toku Vltavy nikdo nepoznal. Takových situací by mohlo v budoucnosti přibývat, protože klima se nyní dostalo do tak rychlých změn situací, že je třeba počítat zároveň se suchem a zároveň s povodněmi. Takže pro 3. etapu programů ministerstva zemědělství prevence před povodněmi je třeba se orientovat na technická opatření, jako jsou poldry nebo nádrže.

Kolik takových staveb by mohlo v nejbližší době vzniknout?

Z těch, které jsou relativně dobře připravená, jsou to minimálně tři. Přehrada Nové Heřminovy, poldr Teplice a polopoldr Mělčany. Nově je navíc evidentní, že je třeba něco udělat v povodí Berounky, a tam se jeví jako nejvhodnější profil pro přehradu takzvaná Amerika v Brdech, protože území, které by bylo eventuálně zaplaveno, není vůbec osídleno a je ve vojenském prostoru.

Co na to ministerstvo obrany?

První jednání s ministerstvem již byla zahájena, osobně si myslím, že pan ministr obrany Picek bude nyní po zkušenostech s posledními povodněmi a jednáním krizovém štábu cítit potřebu takový projekt podpořit. Bude to nesrovnatelně menší problém, než vystěhovat nějaká obydlí nebo zasáhnout do území Natura.

Kolik by to mohlo stát?

Musí se ještě provést potřebné investiční analýzy, ale zatímní odhad je něco kolem dvou miliard korun. To je více než trojnásobně méně, než kolik bude stát vybudování přehrady Nové Heřminovy. Samotná přehrada v Heřminovech vyjde sice zhruba na 3,5 miliardy korun, na další tři miliardy ale vyjdou doprovodná opatření, neboť vzhledem k tomu, že byla přijata varianta menší nádrže, která všechnu vodu nezachytí, musí se v jejím okolí vybudovat ještě další doprovodná protipovodňová opatření.

Petr Havel