Červnové povodně pro bobří populaci na Labi znamenaly dočasné zatopení všech osídlených teritorií a ničivý vliv na samotné bobří biotopy. O zkoumání vlivu povodní na bobry informovala Miroslav Rybář na webu Agentury ochrany přírody a krajiny.

Bobři se drží ve svých teritoriích i během povodně. Jak voda postupně stoupá nebo klesá, tak si vybudovávají dočasné úkryty v podobě zálehů nebo záhrabů.

Jejich nory a nebo bobří hrady jsou zatopeny, dostupná potrava taktéž.

Častokrát cestují po celém teritoriu, po i proti proudu, vždy s ohledem na tvar říční nivy v konkrétním teritoriu.

To, kde bobři přežívají kritické dny povodně je, možné poznat i podle okusů dřevin měkkého luhu. Okusy jsou ve výšce maximální hladiny, často několik metrů nad normálním stavem hladiny. Bobři si hledají dostupnou potravu, a proto se při povodních mohou dostat i do míst, která jsou pro ně za normálních podmínek nedostupná. je obydlí nenávratně zničeno, tak si hledají nové místo na bydlení poblíž zničeného. Častokrát využívají naplaveniny. Nejprve jako dočasné obydlí, které si postupně upravují na vyhovující a plnohodnotné obydlí.

Problémem této povodně je, že přišla v období, kdy by se měla rodit mláďata. Pokud mláďata byla čerstvě narozená, tak s největší pravděpodobností nepřežila. Pokud ještě porod neproběhl, samice se mohla dostala do bezpečí, a tak mohou být letošní mláďata zachráněna. Celkově lze hodnotit vliv extrémní povodně v letošním roce na bobří populaci na dolním toku řeky Labe jako negativní.

Došlo určitě ke snížení početnosti labské populace. Významným problémem ovšem bude i celková změna biotopů obývaných bobry.