Jak v praxi funguje údržba vodovodních řadů, se Naše voda zeptala mluvčích vodáren ve třech největších městech České republiky.

Tedy v Praze, kde je ve správě vodovodů a kanalizací celkem 3541 km vodovodní sítě, ke kterým je nutno připočítat 781 km vodovodních přípojek, dále v Brně (1376 km s 50 810 přípojkami blíže nespecifikovaných profilů a délek) a v Ostravě (1039 km s 30 146 přípojkami o délce 332 km).

Kontrola vodovodního řadu probíhá prakticky neustále. Dispečeři vodáren on-line sledují průtok a tlak vody, chod čerpadel, hladiny vody ve vodojemech a podobně. Mohou tak dálkově vše řídit, měnit tlak vody, zvýšit její hladinu či otevřít armaturu. V případě problému při dosažení mezních hodnot upozorní na havárii alarm. „Vodovodní síť je nepřetržitě kontrolována on-line z Centrálního vodohospodářského dispečinku prostřednictvím vodojemů, měřících míst, kde je okamžitě zaznamenán problém především v nekontrolovaném větším úniku vody,“ potvrdila Renata Hermanová z Brněnských vodovodů a kanalizací (BVK ). Dodala, že kontrola a údržba se provádí jak pomocí diagnostických přístrojů – odposlechů, cíleným měřením vodovodní sítě, dále vizuálně (propady na vodovodních řadech, chybějící víčka poklopů), tak manuálně, tedy například osazováním orientačních sloupků, manipulací s armaturami, pravidelnými proplachy vodovodní sítě na neokruhovaných potrubích či revizemi požárních hydrantů.

O tom, jak probíhá kontrola v terénu, se rozhovořila také Lenka Pyšová z Ostravských vodovodů a kanalizací (OVK ). „Provádí se protáčení armatur neboli šoupat, hydrantů, domovních uzávěrů vodovodních přípojek, čištění a osazování poklopů, výměna poškozených orientačních tabulek. Zjištěné závady na armaturách se posléze odstraňují. Součástí údržby vodovodní sítě je také výměna cca 5000 vodoměrů poškozených, zcizených nebo s procházejícím cejchem,“ popsala Lenka Pyšová s tím, že pochůzková údržba vodovodní sítě je prováděna průběžně během jarních, letních a podzimních měsíců, v zimě probíhá zimní pochůzková údržba přivaděčů a procházení trasy přivaděčů. Prevence je přitom velmi důležitá. „Za celý rok 2012 preventivně prověřili diagnostici vodovodní sítě 2812 km a nalezli 377 skrytých úniků vody. Tím se snižuje procento ztrát vody, které se aktuálně pohybují okolo 21 %,“ přiblížil mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Ondřej Pokorný.

Jak často se přijde na problém? A které jsou nejčastější? „Pravidelně jde o havárie vodovodních řadů, přípojek či armatur,“ vypočítal Ondřej Pokorný (PVK ) a dodal, že v loňském roce řešili celkem 4507 oprav.  Vodovodní řad a přípojky jmenovala na prvním místě i Renata Hermanová (BVK). „Pokud problémem rozumíme i neovladatelnou armaturu, nefunkční vodoměr, zákal v potrubí z uvolněných inkrustů, pak také toto je třeba často řešit,“ dodala. S kolegy se shodla i Lenka Pyšová (OVK) a jako jeden z poměrně často řešených problémů jmenovala také poškozené potrubí při provádění zemních prací dalšími firmami. V zimních měsících se pak přidávají prasklé vodoměry. Doba odstranění havárií je vždy závislá na rozsahu a typu poškození, tedy od několika minut či hodin až po několik dní. Kromě průběžně prováděných kontrol je pak nutné zkontrolovat vodovodní řad a kanalizaci, například v souvislostí s povodněmi či haváriemi. Není tomu tedy tak, že se čeká, až se objeví havárie. Tak jako například dispečeři letového provozu jsou neustále v on-line pohotovosti i pracovníci vodohospodářského dispečinku. Zasáhnou často dříve, než se stane havárie, která připraví dočasně o vodu například celou městskou čtvrť. Někdy však ani toto nelze předvídat, avšak pokud nastane podobná situace, jsou odpovědní pracovníci připraveni ihned začít pracovat na odstranění závady a pomoci obyvatelům eliminovat dopady havárie, například kromě jiného přistavením cisteren s pitnou vodou.

Naše voda – Magdalena Machová