Více za vodu platíme kvůli její nižší spotřebě a následkem spolufinancování evropských dotací. Poukazuje na to týdeník 5plus2 s tím, že například v Liberci už voda atakuje cenu 90 korun za kubík a v dalších městech ji už přesáhla.

Kdyby se někdo nechal v roce 1990 zmrazit a probudil se v roce 2013, asi by se nestačil divit, jak moc všechno zdražilo. Žádná z věcí denní potřeby ale neskočila nahoru tolik, jako obyčejná pitná voda. Zatímco v 90. letech stál její kubík kolem 80 haléřů, dnes není výjimka 90 korun. Proč to tak je? A jaký vývoj můžeme čekat na Liberecku? Týdeník 5plus2 hledal odpovědi.

Závěry nejsou optimistické. Voda zdražuje a zdražovat dál bude. Potvrzují to samy vodárny i odborníci na vodárenství. Její cena pro spotřebitele však není tvořena pouhou H2O, ta je z celé částky možná nejlevnější. Největší díl z konečné ceny tvoří náklady na její čerpání, úpravu a distribuci. Ty jsou neměnné. A lidé přitom vody spotřebují pořád méně. Tím pádem se stejné náklady musí rozpočítat mezi nižší odběr.“Ve vodárenství je řada nákladů fixních. To znamená, že pokud se snižuje spotřeba vody vlivem úsporných spotřebičů, cena vody paradoxně stoupá. To není specifikum ČR, platí to i v zahraničí,“ vysvětluje šéfredaktorka portálu Vodárenství Jana Bábíková.

Spotřeba vody podle některých odhadů klesla o více než 70 procent. A podílí se na tom nejen úsporné myčky, pračky a větší obliba ve sprchování, ale hlavně zánik velkých textilních a potravinářských společností, které vodu odebíraly.

„Naše náklady na čištění vody jsou z 85 procent neměnné. Proto když na Frýdlantsku skončily velké fabriky jako je Knorr Bremse nebo Slezan, citelně nás to zasáhlo. Úpravna vody jede pořád, ať už vyrobí vody kolik chcete,“ vysvětluje Petr Olyšar, ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti, která na Frýdlantsku zásobuje asi 17,5 tisíce lidí vodou. Největší ránou pro vodárnu v poslední době bylo zrušení porodnice ve zdejší nemocnici. Ta odebrala 15 tisíc kubíků vody ročně. „V našem celkovém obratu jsme v ten okamžik přišli o jedno procento,“ dodává Olyšar.

Na Frýdlantsku spotřeba vody poklesla o 30 procent od roku 2008. I proto musela vodárenská společnost zdražovat – vodné a stočné zde v součtu vyjde na 88,70, jde tedy o jednu z nejdražších vod v Česku. Společnost však patří zdejším městům a obcím, zisk z prodeje vody tedy zůstává v místě a je investován do majetku.

Také například v Turnově je jedna z nejdražších vod v republice, lidé zde platí vodné a stočné téměř 91 korun za kubík. Vinu na tom má i miliardový projekt Čistá Jizera, v jehož rámci byla vyměněna kanalizace ve většině měst Pojizeří. Aby mělo zdejší Vodohospodářské sdružení na spoluúčast evropských dotací, muselo se zadlužit. A tento dluh je třeba splatit. Přiznává to i předseda VHS Turnov Milan Hejduk. „Navýšení ceny máme na potřebu doplatků velkých akcí dotovaných Evropou a potřebné obnovy majetku – každoroční desítky našich akcí,“ vzkazuje Hejduk. Že to tak je všude potvrzuje i Jana Bábíková ze serveru Vodárenství. Vlastníci vodárenské infrastruktury musí podle ní spolufinancovat projekty, které nemohou následně odepisovat a tudíž vytvářet další zdroje pro budoucí investice.

„Současně se přijetím dotace zavážou ke splnění finančního modelu, který předepisuje nárůst ceny vody. Zjednodušeně řečeno – tam, kde přijali evropské dotace, tam dochází k nárůstu ceny vody,“ smutně dodává.

Na ceně vody se ale promítají i další důležité faktory, z nichž mnohé vodárenské společnosti ani nemohou ovlivnit. Například právní předpisy ministerstva financí a zemědělství, které růst cen vody včetně zisku společností každoročně stanovují nebo růst DPH.

Třeba v okrese Liberec, kde s vodou hospodaří Severočeská vodárenská společnost (SVS) došlo letos ke zdražení o 5,9 procent. SVS se rovněž zavázala v okrese letos proinvestovat 100 milionů korun. Společnost však na dotazy zaslané redakcí 5plus2 ani v prodlouženém termínu nereagovala a neodpověděla.

Zdroj: www.5plus2.cz

15.8.2013 8.37, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace