Loňský hit pivního trhu, směs limonády a piva, nejde na odbyt. Upozorňují na to Lidové noviny a podotýkají, že růst prodeje zastavilo počasí i nasycený trh.

Studené měsíce a povodně srazily v prvním pololetí produkci českých pivovarů. Nečekaně hluboko se propadl zejména odbyt ovocných piv, která se loni stala velkým hitem a vyrábět je začala většina pivovarů. Celkový trh pak podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven klesl v porovnání se stejným loňským obdobím o dvě procenta.

Za rozhodující pro úspěch sezony považují pivovarníci počasí v období od března do června. Letní měsíce pak bývají pro většinu roků podobné. „Letošní první pololetí ale bylo tentokrát hodně složité. Velké poklesy pivovary zaznamenaly hlavně v březnu, květnu a také v červnu, kdy Českou republiku postihly povodně, a trh dokonce klesl meziročně o deset procent,“ uvedl předseda svazu František Šámal.

Největší „ránu“ z celého pivního oboru ale zažily pivní limonády, novinka posledních dvou let. Výroba těchto ovocných piv (označovaných také jako radlery nebo pivní mix) klesla až o 40 procent oproti loňskému prvnímu pololetí. Celkový prodej klesl o něco méně než tuzemská výroba, část těchto nápojů se totiž dováží do Česka jako privátní značky pro hypermarkety.

I tak je ale propad překvapivý. Loni prodaly pivovary v tuzemských hospodách a obchodech 15 milionů hektolitrů piva, meziročně o 1,4 procenta víc. V tom je ale započítán i tehdejší nebývalý růst prodeje pivních mixů, jejichž odbyt vzrostl během pouhých dvou let z nuly na loňských 460 tisíc hektolitrů, a nebýt jich, byl by domácí prodej minulého roku v minusu. Pivovary předpokládaly, že podíl pivních limonád na celkové produkci piv dosáhne postupně až deseti procent, podobně jako v sousedním Německu nebo Rakousku, kde mají radlery dlouholetou tradici. Současná skutečnost je však u nás sotva poloviční.

Za letošek svaz nezveřejnil absolutní čísla, spíš jen trend. Nečekaný pokles zájmu o pivní limonády ale naznačují i sami jejich největší výrobci, přestože i oni konkrétní čísla zveřejňují až jednou za celý rok. „Letošní jaro bylo v porovnání s řadou předchozích let výjimečné jak extrémy počasí, tak dlouhodobě sychravými dny. Dvojnásob se to projevilo na prodeji beermixů, které jsou osvěžujícím nápojem především pro teplé dny. A ty na jaře chyběly,“ reaguje Pavel Barvík, mluvčí dvojky trhu Pivovarů Staropramen, které jako první přišly předloni s ovocným pivem a dodnes mají v tomto pivním oboru první pozici. Není podle Barvíka jisté, zda teplé dny v červenci a srpnu jarní ztrátu pivovarům vynahradí. „Je pravda, že delší období neobvykle chladného počasí a následně povodní v měsíci červnu bylo opravdu výjimečné a vedlo k nižší konzumaci, než je běžné,“ přidává se mluvčí lídra trhu Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

Podle experta na pivní trh Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze ale může počasí za propad ovocných piv jen zčásti. Zájem o tyto nápoje vylétl vzhůru velmi rychle. A během velmi krátké doby se trh podle něj nasytil. „Je pravda, že odbyt ovocných piv je extrémně náchylný na počasí. Ale platí také, že těchto piv je u nás už tolik, že zákazníci se nabažili,“ soudí Maier. Přesto podle něj nemusí letošní prodeje piv v Česku skončit v porovnání s loňskem v minusu. „Důvěra v ekonomiku se mírně zlepšuje a pomalu se projevuje ochota víc utrácet. To rozhoduje víc než sebezajímavější novinky, které pivovary dávají na trh,“ říká Maier.

Samotné pivovary během roku své objemy prodeje nezveřejňují, je ale zřejmé, že na pololetním poklesu má ze 48 průmyslových pivovarů největší podíl trojka největších – Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Heineken. Mají dohromady víc než tříčtvrtinový podíl na celkovém prodaném množství piva u nás. Oproti tomu některé menší pivovary, jako třeba humpolecký Bernard, i letos rostou. Rostou i restaurační minipivovary, ročně jich přibývá kolem dvaceti a v současné době jich u nás funguje víc než 160.

Zdroj: Lidové noviny