Kontaminace Baltského moře nejen z dob druhé světové války představuje tikající ekologickou hrozbu. Poukazuje na to ekologicky zaměřený server memza.cz.

Baltské moře se rozkládá na ploše 422 300 km2, objem vody je 22 000 km3. Přítoky Baltu představují objem kolem 450 km3 vody. Ze západu vtéká do Baltu velmi slaná a na kyslík bohatá voda z Atlantiku. Tento očistný přítok Baltu ovšem závisí na silných větrech ze západu. V okolí Baltu žije asi 125 mil. lidí, z toho asi 80 milionů přímo v pobřežní zóně moře. Silná ekonomická aktivita na pobřeží Baltu a na moři samotném jen zvyšuje stále se horšící jeho fatální znečistění.

Baltské moře se nachází v centru dění evropské civilizace. Za několik staletí moře leží na jeho dně obrovské množství lodí a jiného materiálu. Postupně dochází k jejich erozi a následnému plíživému a devastujícímu uvolňování látek do vod tohoto ekologicky zatěžovaného moře. Na dně moře leží také vraky vojenských lodí různých typů, výbavy a výzbroje a také množství munice. Desítky let běžnou praxí, že se do Baltu potápělo množství starých nebo nespolehlivých bomb, granátů, nábojů apod. A tato logicky nejlevnější forma delaborace takovéto munice je časovanou bombou pro toto moře a jeho pobřeží.

Z pohledu obyvatel přímořských oblasti a umírajícího ekosystému moře je nejnebezpečnější cca 300 tisíc tun německé chemické munice. Po skončení II. světové války se společně dohodly strany protifašistické koalice (tehdejší SSSR, Velká Británie a USA) že se tímto způsobem levně zbaví obrovských zásob chemické munice po fašistickém Německu. A tak došlo k tomu, že byla tato munice svržena do Baltu. Stalo se tak v jeho zálivech v různých vytipovaných oblastech a v průlivech, které spojují Balt se Severním mořem. Již desítky let tedy tato chemická munice koroduje na dně Baltu na různých místech u pobřeží. Kov, ve kterém se smrtící chemické látky nacházejí, se stále více rozpadá a je jen otázkou času, kdy se tato hrozba objeví ve vodách Baltského moře – se všemi děsivými následky pro člověka a ekosystém této oblasti.

Z pohledu radioaktivního zamoření je pak toto umírající moře naprostým „šampiónem” mezi ostatními moři a oceány planety. Atomové elektrárny jsou namačkané podél jeho pobřeží a na ně navázané továrny zpracovávající jaderné palivo roky prostě potápí do moře radioaktivní látky ze své produkce. K tomu je třeba přičíst i následky nejrůznějších havárií a technologických  chyb a omylů, které vznikly v souvislosti s vojenským výzkumem a vývojem jaderných zbraní. Nelze opomenout ani samotný fakt černobylské jaderné katastrofy, který se rovněž velmi negativně podepsal na ekosystému Baltského moře.

To není samozřejmě kompletní děsivý výčet všech zdrojů zamoření, které Balt již sám o sobě nedokáže samoočistnými procesy v rámci svého ekosystému eliminovat. Těchto zdrojů znečistění je mnoho a jsou natolik odlišné, že by jim pravděpodobně ani ten nejodolnější biotop nebyl schopen čelit a vyrovnat se s něčím podobným, čemu Baltské moře Homo sapiens (v tomto případě sotva sapiens) již roky vystavuje. Nejen v souvislosti s těmito fakty se nelze divit, že Baltské moře umírá a stává se z něj postupně „špinavá louže slané vody“. Na jeho březích nedokáže brzy přežít žádná vegetace, žádný živočich…

Zdroj: www.memza.cz