Před dvaceti lety se dostal do naší země nový nepřítel nejen zahrádkářů, plzák španělský. Podle serveru isifa.com ale existuje řada způsobů, jak se jich zbavit, například použitím tekutin obsahující kofein.

Domácí plži, kteří žili v české přírodě i před pádem totality, mají množství přirozených nepřátel, jako jsou ptáci, krtci, ježci, kachny nebo husy. To však neplatí pro invazního plzáka španělského (na ilustračním foto). Zahrádkáři, kteří se chtějí vyhnout násilným způsobům, mají volbu v tom, že na záhon nasypou rozsypané vaječné skořápky. Slimák by se k rostlinám neměl dostat, protože jinak by si poranil noh. Další preventivním způsobem, jak si poradit se slimáky, je okolí zahrady vysypat popelem nebo vápnem. Sofistikovanější překážkou je asi 10centimetrový pruh pilin. Ty se polijí kávou s lógrem. Vědci totiž zjistili, že roztok s jedno až dvou procentní koncentrací kofeinu je pro plže smrtelným nervovým jedem a rovněž je odpuzuje. A rostlinám vůbec nevadí.

Slimáci jsou také velmi mlsní. Dají se nalákat na jogurtový kelímek, do kterého je potřeba nalít pivo. Na značce nezáleží. To slimáky zaručeně přiláká.  Ti se buď „upijí“ k smrti, nebo se prostě jen utopí. Pozor, metoda však láká slimáky z velkého okolí, takže pokud pivo vyčpí, může se jejich počet na zahradě radikálně zvětšit. Ne vždycky však přilákáme pouze slimáky, často si příjdou „přihnout“ i žáby, které se pak mohou opile povalovat po zahradě.

Další metodou lovu na návnadu je rozložit kolem zahrady desky, překryté černou lepenkou. Na tu se jako lákadlo položí melounové, grapefruitové nebo okurkové slupky. S nachytanými slimáky se musí naložit podle předchozích metod. Odradíte je například aromatickými siličnatými rostlinami, které nesnáší. Do zahrady by si každý zahrádkář, který vyhlásí válku s plži, měl vysadit hořčici, řeřichu, šalvěj, tymián nebo levanduli. Nejjednodušší a nejlevnější způsob je slimáky prostě posbírat. Existují pak i méně „humánní“ metody, jak se nezvaných návštěvníků zbavit.

Chyceného „zločince“ můžete například rozkrojit a hodit do nádoby s vodou, kde se rozloží. Slimáci se mohou i posolit, což je pro úhlavního nepřítele všech pěstitelů velmi bolestivé.  Lze je také polít horkou vodou, a pokud se neuvaří, tak se zcela jistě utopí.

Plzák španělský, který se do republiky dostal poprvé v roce 1991 po otevření hranic se zahraničním ovocem a zeleninou. Patří mezi invazní druhy slimáků, vytlačující původní druhy a česká příroda se s nimi zatím nenaučila bojovat. Plzák španělský původně pochází, jak už jeho jméno vypovídá, z Pyrenejského poloostrova, ale vyskytoval se také na Britských ostrovech a v západní Francii. Díky rozvoji obchodu se zeleninou a ovocem se dostal prakticky do celé severní i střední Evropy a také do Severní Ameriky.

Španělští „slimáci“ dosahují velikosti mezi 8 až 12 centimetry, váží až 27 gramů.  Svoji přítomnost na zahradě se nesnaží příliš zakrývat. Jejich barva přechází od sytě oranžové až po hnědou a mladí jedinci jsou pestře žlutě zabarveni. „Španělé“ milují listy rostlin, plodnice hub, řepku, obiloviny, cukrovou řepu nebo i mák. Pravou pochoutkou je pro ně, k velké zlosti českých zahrádkářů, košťálová zelenina, a to zejména zelí, salát nebo kedlubna.

Plž je hermafrodit, což znamená, že oba jedinci se vzájemně oplodní, a pak nakladou vajíčka, což se děje jednou do roka, nejčastěji na konci červa.  Jeden plzák je schopný naklást až 230 vajíček, který se vylíhnou po 38 dnech.

Zdroj: www.isifa.com, foto wikipedie