Radnice města osloví projektanty, aby navrhli, co by bylo pro jednotlivé části města nejlepší. Podle deníku Mladá fronta DNES se inspiruje u okolních obcí, které díky ochranným prvkům letošní červnovou velkou vodu zvládly poměrně dobře.

Dobře připravená a udělaná protipovodňová opatření fungují, uvědomuje si vedení litoměřické radnice a jako příklad uvádí valy a stěny, které v červnu ochránily Píšťany, Bohušovice nad Ohří nebo chemičku v Lovosicích. Ochranu proti velké vodě proto chtějí Litoměřice připravovat i ve vlastních ulicích nebo v nejbližším okolí. Neznamená to ale, že město už plánuje pořízení třeba mobilní protipovodňové stěny. „To vůbec nevíme. Chceme, aby něco navrhli projektanti a aby to bylo reálné,“ zdůraznil místostarosta Litoměřic Karel Krejza.

Radnice chce od odborníků navrhnout zatím studii proveditelnosti, což městskou pokladnu vyjde řádově na několik set tisíc korun. Zadání je jednoduché: návrh má ukázat možnosti, jak na jednom břehu Labe ochránit obce Želetice a Mlékojedy, na druhém pak přímo ulice Litoměřic, jež jsou nejblíž k vodě, tedy Jarošovu či Dolní Rybářskou. Pro samotnou stavbu protipovodňových opatření pak budou Litoměřice ve spolupráci s Povodím Labe potřebovat dotační podporu.

Podle litoměřického starosty Ladislava Chlupáče je nutné vycházet z finančních možností i situace na jednotlivých místech. „Třeba sypané hráze jsou asi nejlevnější. Ale v úvahu připadají asi jen v Želeticích. Naopak u Jarošovy ulice nám přijde nejlogičtější využít železniční násep,“ naznačil různé možnosti Chlupáč. Radnice ale dopředu počítá s obtížnými jednáními, protože například České dráhy mají obavy z narušení kolejí, jindy majitelé neradi prodávají své pozemky na stavbu valů a zdí proti velké vodě.

Okolí Litoměřic je při záplavách Litoměřicko ohrožují vody Labe, Ohře a případně i odpouštění vltavské kaskády. Na druhé straně oblast pomáhá chránit další města po proudu řeky – Ústí, Děčín či Hřensko. „Máme tu rozlivovou oblast, kdy se vytváří jezero 22 kilometrů dlouhé. Kdyby tu byly stěny podél řeky a voda tudy jen protekla, pro města níž na Labi by to bylo katastrofální,“ uvědomuje si Chlupáč. „Na druhou stranu se musíme v rámci možností snažit chránit naše obyvatele,“ zdůraznil starosta.

Litoměřice spoléhají na to, že v příštích letech mají šanci získat dotace na vlastní protipovodňová opatření. Nejvíc ohrožená a zaplavovaná místa v regionu už ochranu mají hotovou nebo ji budují. To se týká zejména Terezína, Bohušovic nad Ohří nebo Křešic. Radnice proto věří, že v další etapě se svými žádostmi uspěje.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – severní Čechy, foto Naše voda – Nina Havlová