Postupná kontaminace Baltského moře představuje tikající ekologickou hrozbu. Tématu se věnuje  ekologicky zaměřený server memza.cz. V páté části se server věnuje kontaminaci způsobené haváriemi při výrobě ropných produktů nebo při manipulaci s ropou v přístavech.

Jedním z nejrizikovějších míst v tomto smyslu je prostor mořského ropného terminálu Butinge, který se nachází na území Litvy, poblíž města Klajpeda. Terminál je zdrojem opakovaného znečišťování vod Baltského moře. Znám je případ tankeru Stena Antarctica, který pluje po světových mořích pod vlajkou Kajmanských ostrovů. Při jeho vypouštění uniklo přímo v prostorách terminálu přes 400 litrů ropy do vod Baltu. Tato havárie zdevastovala pobřežní faunu i flóru v okolí přístavu.

Za období tří let byly kromě tohoto případu registrovány v tomto místě další čtyři velké úniky ropných látek do Baltu. Lze se právem domnívat, že těch nehlášených a neregistrovaných bylo namnoze více. Již v minulém díle našeho seriálu jsme se zmínili o tom, že je v současnosti prakticky nemožné zjistit a usvědčit viníka podobných incidentů na volném moři.  Jiné to bohužel není ani na pobřeží. Nelze se asi divit tomu, že zmíněné čtyři ropné havárie v terminálu Butinge spadají do kategorie těch, které neměly viníka a nikdo za ně byl potrestán. Vedení ropného terminálu k nápravě tohoto neutěšeného stavu nijak nepřispívá. Nezávislí specialisté zjistili, že na terminálu dochází k opakovanému a vícenásobnému narušení technologických postupů. Situace se nijak nelepší. Naopak, z hlediska možností dalších ropných havárií a ničení tak života Baltského moře, zůstává situace na tomto místě nadále kritickou.

Přes tento neutěšený stav však prvenství ve znečisťování Baltského moře nedrží Litva, ale Polsko. Tragické byly zejména dva velké úniky ropných látek do řeky Visly, které v podstatě změnily hlavní vodní tepnu Polska v naftovou stoku. K prvnímu došlo při havárii potrubí Polock-Nova Velka, které patří státnímu podniku zabývajícímu se provozem ropovodu Družba. Při této ropné katastrofě se podařilo odstranit jen 15% uniklých ropných látek. Práce ropovodu byla ve velkém spěchu obnovena až za týden po havárii.

Zanedlouho po této havárii došlo k dalšímu incidentu, při kterém se více než 100 tun mastné nafty dostalo do Visly a plavalo po její hladině směrem do Baltského moře! Naštěstí se větší část této ekologické havárie podařilo odvrátit. Polská vláda sice ubezpečila veřejnost, že následky této havárie jsou minimální. V chladné vodě se ovšem i nadále nacházejí aktivní látky těžkých frakcí po krakování ropy. V budoucnosti mohou čas od času v závislosti na dalších podmínkách působit jako jed pro místní ekosystém.

Přeshraniční znečistění Baltského moře ropnými látkami v oblasti Kaliningradského mořského kanálu, které má původ v ústí řeky Visly v Polsku, je dlouhodobě sledováno. Při nedávném vyhodnocení těchto údajů dospěli nezávislí mezinárodní odborníci ke strašlivému zjištění, že se objem ropného znečistění z tohoto zdroje zvýšil v posledních letech desetinásobně.

A aby toho pro už tak smrtelně týrané Baltské moře nebylo málo – nový projekt Polska na vybudování kanálu pro dopravní lodě přes polskou část Baltské kosy (úzký pruh pevniny oddělující moře od Vislanské zátoky) přinese dle několika nezávislých expertiz nenávratné poškození přírodní rovnováhy a ekosystému této části Baltského moře.

A to z hlediska zdrojů znečistění, se kterými Balt musí v současnosti bojovat, není zdaleka vše a tímto jejich výčet bohužel nekončí.

Zdroj: www.memza.cz, foto memza