Jedno celé Lucembursko čili více než 2,5 tisíce km2 – tak velká je „zabetonovaná“ plocha České republiky. Upozorňují na to dnešní Lidové noviny s tím, že ČR se v míře zastavěnosti suverénně dostala mezi evropské velmoci.

Jen za prvních devět měsíců letošního roku se postavilo bezmála 220 tisíc metrů čtverečních nových skladů a průmyslových areálů. To je víc než za celý loňský rok. Hustá silniční síť, rozpínající se města nebo stále nové haly v okolí velkých měst a autostrád způsobují, že česká krajina je čím dál víc rozkouskovaná. Denně mizí několik hektarů i té nejcennější půdy.

„Z loňského srovnání provedeného Evropskou ekologickou agenturou vyplývá, že rozkouskovanější krajinu mají pouze země Beneluxu a Německo; spolu s Francií jsme za nimi v těsném závěsu,“ říká Václav Hlaváč, vedoucí Správy CHKO Žďárské vrchy a šéf krajského střediska státní Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě. Hlaváč se fragmentací (rozdělením) krajiny zabývá dlouhodobě. Právě na tento jev upozorňuje i aktuální zpráva o stavu životního prostředí v Česku. „Mezi lety 2000 a 2010 klesla rozloha nefragmentované krajiny z 54 tisíc km2 (68,6 % rozlohy ČR) na 50 tisíc km2, a pokrývala tak 63,4 % celkové rozlohy krajiny,“ píše se v dokumentu, který včera pojednala vláda a jejž mají LN k dispozici.

Nejvíce rozdrobená krajina je ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, které zároveň patří mezi regiony s nejvyšším úbytkem volné krajiny v posledních letech.

A úrodná krajina v zemi bude ubývat i nadále. Například největším areálem, který má být letos dokončen, je vývojové centrum společnosti FEI Czech Republic v CT Parku Brno II. Rozloha průmyslových ploch překročí 33 tisíc metrů čtverečních. Chystají se ale i další obří stavby. Internetový obchod Amazon chce do roka otevřít u Prahy a Brna dvě nová distribuční centra pro své evropské zákazníky. „Prognózy předpokládají, že podíl nefragmentované krajiny bude v roce 2040 dosahovat pouze 53 procent,“ upozorňuje se ve zmiňovaném vládním dokumentu. „Viníkem“ jsou především plánované stavby nových dálnic a silnic, bytových domů, ale třeba i skladovacích a průmyslových areálů.

1,2 milionu m2 dalších ploch „Celková letošní nabídka přesáhne 320 tisíc metrů čtverečních. To bude představovat nejvyšší objem nových ploch od roku 2009,“ citovala ČTK sdružení realitních poradenských firem Industrial Research Forum. „Celková nabídka průmyslových prostor v Česku tak vzroste na téměř 4,5 milionu metrů čtverečních.“

Sdružení realitních poradenských firem připomnělo, že v celém Česku je dalších 1,2 milionu metrů čtverečních průmyslových prostor, jejichž výstavba ještě nezačala, ale už mají stavební povolení.

Nejvíce rozdrobená krajina je ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, které zároveň patří mezi regiony s nejvyšším úbytkem volné krajiny v letech 2005 až 2010. Důvodem je rozšiřování zastavěných ploch v okolí městských aglomerací a s tím související dopravní infrastruktury a také výstavba dálnic a rychlostních silnic.

Podle nové zprávy o stavu životního prostředí bylo v Česku v letech 2000 až 2010 zabráno při stavbě silnic zhruba 4,5 tisíce hektarů zemědělské půdy a 357 hektarů lesa. Nejvíce půdy ubylo v letech 2007 až 2012 v Jihomoravském, Středočeském a Jihočeském kraji. „Zábory zemědělské půdy v těchto krajích souvisí s výstavbou dálnic, městských okruhů a s extenzivním rozvojem obytné a průmyslové výstavby,“ připomíná dokument.

Omezit využívání zemědělské půdy na nové stavby mělo zvýšení poplatků za vynětí pozemků z půdního fondu, na čemž se před třemi lety dohodli tehdejší ministři zemědělství a životního prostředí Ivan Fuksa a Pavel Drobil. Některé poplatky vzrostly až devítinásobně. Stát a obce na tom měly podle odhadů získat navíc až miliardu korun ročně.

Velký nárůst solárních parků Od té doby se v parlamentu objevilo několik pokusů o snížení poplatků a rozšíření seznamu objektů, na které se stejně jako na bytové domy poplatek nevztahuje. Jeden z návrhů připravila skupina senátorů v čele s Veronikou Vrecionovou (ODS). V důvodové zprávě připomínají, že se poplatky zvyšovaly především kvůli nezvládnutému rozvoji solárních parků. Jenže to se už podařilo vyřešit.

„Výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu tak v současné době postrádá opodstatnění a naopak vyvolává řadu konkrétních negativních důsledků,“ uvádějí senátoři. „Především významně omezuje investiční výstavbu, výstavbu potřebné veřejně prospěšné infrastruktury, vytváření nových pracovních míst a regionální rozvoj.“

Podle senátorů se nenaplňuje ani představa o zvýšených příjmech státu a obcí. „Při současné excesivní výši odvodů je totiž celkový výnos z nich nižší, než by byl, pokud by odvody byly nastaveny v přiměřené výši.“ Kritici tvrdí, že by se v první řadě měly využívat opuštěné průmyslové areály – takzvané brownfields.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová