15.11.2013 6.02, Rubrika: Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Komentář týdne
Co takhle začít před splavňováním Labe splavněním Vltavy?
Místo investic v řádu mnoha miliard investice v řádu desítek milionů. Místo čtvrt století realizace jeden rok. Uvedená srovnání se týká dat souvisejících s ideou vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL) a myšlenkou splavnění Vltavy z Prahy do Českých Budějovic.
Ačkoli se zejména nástupem současného prezidenta Miloše Zemana do úřadu prezidenta nebývale zvýšila četnost zpráv o přínosech vybudování vodního koridoru Dunaj-Labe-Odra, nejspíš proto, že prezident je jeho velkým zastáncem, je především v současné době díky posledním datům o vývoji naší ekonomiky tento megaprojekt reálně spíše utopií. Byl by totiž velmi drahý, a to tak, že česká ekonomika na to momentálně nemá. A to i v případě, že by hlavní tíha investic, jak se oficiálně předpokládá, připadla na využití finanční pomoci z Evropské unie. Kolik by to všechno stálo, je ovšem trochu ve hvězdách. Pokud si někdo dá tu práci a projde si články oslavující projekt DOL, zjistí, že téměř žádný neobsahuje údaje o potřebných nákladech. Autoři i poskytovatelé informací jistě dobře ví, proč.
To neznamená, že by se projekty splavnění důležitých českých řek měly ocitnout v kladbě. Možná bychom ale měli být při jejich realizaci skromnější a nezačínat fakticky největším vodoregulačním projektem v celé naší historii. Sen o dostupnosti moře je jistě lákavý a ve společnosti přítomný již opravdu mnoho let, stejný sen ale sní o něco kratší dobu, defakto od postavení vltavských přehrad, také množství příznivců splavnění Vltavy z Prahy do Českých Budějovic. Realizace tohoto snu je přitom mnohem rychlejší a v porovnání s projektem DOL by byla doslova za babku. Stejně jako DOL má i tato myšlenka politickou podporu, nedávno se k ní přihlásil například jihočeský senátor Jirsa.
Splavnění Vltavy by v praxi stálo jen několik desítek milionů korun. V zásadě jde o investice do dvou děl Vltavské kaskády, a to Slapské přehrady a Orlíku, s cílem umožnit přes tato vodní díla průchodnost pro velké lodě. Příslušné plány jsou, stejně jako v případě DOL, schovány v šuplících Ředitelství vodních cest (ŘVC), a pokud by byla vůle, je možné je realizovat v průběhu jedné sezóny. Kromě zásadně nižší finanční a časové náročnosti by mělo splavnění Vltavy minimálně ještě dvě další výhody. Tou první je finální vyřešení problémů majitelů větších hausbótů, kteří v současné době nemohou překonat Slapskou přehradu. Pozitiva takové investice by tak nepocítily jen plavební společnosti, ale i „neplavební“ veřejnost, takže dopad investice by byl co do počtu lidí vyšší. Druhým kladem je možnost vyzkoušet si na splavnění Vltavy korektnost a reálnost projektů ŘSD, jeho možných obchodních partnerů i funkčnost administrativy za situace, kdy ještě před rokem byla existence ŘSD téměř v kategorii scifi.
DOL jako myšlenka nicméně není z mnoha pohledů špatný nápad. Jak ale ze zkušeností v naší zemi víme, od dobré myšlenky ke smysluplné a finančně únosné realizaci může být velmi daleko. „Test“ formou splavnění Vltavy by byl proto velmi žádoucí.
Petr Havel
15.11.2013 6.02, Rubrika: Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Komentář týdneAktuality
Výročí Karlínské vodárny: Historie a zajímavosti unikátní stavby
Akt. 25.11.2024 10.21Rubrika: Vodovody a kanalizace
Směrnice EU nutí pardubické vodárny investovat miliardy do čištění odpadních vod
Akt. 25.11.2024 8.58Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace