Trendem ve vývoji počasí v posledních letech jsou stále častější sucha. Informuje o tom Brněnský deník na základě údajů agroklimatologa z Mendelovy univerzity v Brně Zdeňka Žaluda.

Za posledních 130 let teplota na území České republiky stoupla o necelý stupeň, ale srážky se drží na stejné úrovni. „Logicky se z toho dá odvodit, že teplejší počasí způsobuje větší výpar. Je to jedna z příčin, proč je sucho častější,“ vysvětluje vědec, který se zabývá tím, jak počasí ovlivňuje zemědělství.

Sucho jihomoravské zemědělce trápilo vždy, ale intenzivněji se vyskytuje od roku 1997. „Nejhorší sucho udeřilo asi v roce 2003. Ale třeba v listopadu před dvěma lety na řadě míst celý měsíc vůbec nepršelo,“ uvádí příklady odborník. Problém je, že na rozdíl od povodní nebo krupobití se sucho hůř rozpoznává. „Jeho nástup je pozvolný a také plošný charakter znesnadňuje jeho definici,“ vysvětluje Žalud. To je jeden z důvodů, proč pojišťovny proti suchu zemědělce nepojistí.

Suché počasí škodí v každé části roku. „Když je v zimě málo sněhu, plodiny můžou vymrznout,“ říká vyučující. Například sněhová pokrývka na Vysočině spolehlivě chrání proti mrazům ozimou pšenici a řepku. Vyšší srážky dodají na jaře vláhu. „Na to se už na jižní a střední Moravě nedá spoléhat. Naopak se zvyšuje počet holomrazů,“ popisuje problém odborník. Důsledkem pak často je, že v nejúrodnějších oblastech jsou nižší výnosy než dřív v méně klimaticky příznivých místech.

Zvláštní situace může nastat u podzimního sucha. Ozimy si v této době obranným mechanismem vytvoří silnější kořenový systém, který jim umožní lépe přečkat nepřízeň počasí na jaře a v létě. „Tvrdší výchova v mládí se prostě vyplatí,“ konstatuje vědec. Každá plodina potřebuje nejnutněji srážky v jiné době. „Farmář se může radovat, že konečně zapršelo, pěstitel révy už počítá peníze na další postřiky proti plísním,“ vysvětluje odborník. Obecně platí, že k výkyvům počasí jsou nejnáchylnější jařiny, zejména jarní ječmen.

Extrémy jsou pravděpodobné i pro rok 2014. Potvrdil je i výzkum, který vědec na univerzitě vedl. „Můj osobní názor je, že hydrometeorologické extrémy budou mít stále větší dopad na efektivitu zemědělství a víc ovlivní přírodu,“ domnívá se vědec. Boj proti suchu je i součástí koaliční smlouvy nově vznikající vlády. „Jsme rádi, že můžeme nabídnout výsledky naší práce,“ tvrdí Žalud.

Vědci z Mendelovy univerzity a brněnského Centra výzkumu globální změny na výzkumech spolupracují s nejprestižnějším pracovištěm na světě, které působí v americké Nebrasce. Odborníci z Brna také vytvořili webové stránky Intersucho, kde sledují úroveň sucha v republice.

Zdroj: Brněnský deník, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová