Lidé z Nových Heřminov roky žijí s vědomím, že část obce zatopí přehrada. Jak se blíží plánovaný start stavby, která má pomoci chránit území podél Opavy před záplavami, roste podle moravskoslezské mutace Mladé fronty DNES i napětí mezi Heřminovskými.

Nová vláda, snaha o prosazení nového referenda o přehradě, pokračující bourání již vykoupených domů – a na to navazující úsilí obce o zabránění demolicím. Či třeba snaha Povodí Odry o vykoupení několika zbylých domů, které majitelé dosud odmítali prodat. To jsou důležité body, jež v Nových Heřminovech přinese letošní rok v souvislosti s plánovanou nádrží, která má – spolu s dalšími opatřeními na Opavě – ochránit obce podél řeky před povodněmi.

Kvůli přehradě, již Heřminovští před časem odmítli v referendu, dosud Povodí nechalo zbourat pět domů. „Jednalo se o jeden okál, jeden obytný dům a s ním sousedící vepřín a jeden dvojdomek,“ upřesnil obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček. Všechny zbourané domy, jež majitelé odprodali státu, byly v poslední době prázdné. „Ty domy byly v katastrofálním stavu, přebývali v nich bezdomovci. Souhlasili jsme s demolicí,“ řekl starosta Nových Heřminov Radek Sijka.

A v demolicích chce Povodí Odry pokračovat. Brzy má jít k zemi rodinný dům na jednom z konců plánované zátopy. Majitelé dalších domů zatím nedali souhlas s demolicí. Starosta netají, že obec bude chtít demolicím zabránit. „Náš právník má argumenty pro to, že obec může do rozhodování o většině demolic vstupovat.“ Technický ředitel Povodí Odry Petr Březina ale oponuje, že obec může mluvit do bourání, jen když jsou jím dotčeny obecní pozemky.

„Napětí v obci se stupňuje. Je to na hodně dlouhé povídání. Lidé jsou rozhádaní. Jedni chtějí A, druzí B, třetí C, těžko se to kloubí dohromady,“ přibližuje náladu v obci Radek Sijka. Jak dodává, vedení obce se řídí výsledkem referenda, v němž si místní v létě 2008 odhlasovali boj proti přehradě. Teď obec stojí dost možná před novým referendem. Žádá o ně část místních, kteří míní, že pět let, jež uběhly od posledního hlasování, jsou dlouhá doba a že názor na přehradu už někteří místní změnili.

Návrh na konání referenda, které v petici podpořila třetina oprávněných voličů z obce (čtyři původně podepsaní lidé na poslední chvíli podpis odřekli – pozn. red.) ale vedení obce nepřijalo. Podle zástupců radnice v něm byly formální chyby – třeba nedostatečně konkrétní náklady pro konání referenda či špatně zformulované otázky. „S těmito výhradami nesouhlasíme. Kvůli zamítnutí návrhu vedením obce jsme podali podnět ke Krajskému soudu v Ostravě. Do třiceti dnů má určit, jestli byl návrh v pořádku,“ řekl Rastislav Vlček z přípravného výboru pro referendum.

Stát a obec mají i další třecí plochu. Novoheřminovští si zatím neřekli o nabízené státní peníze, z nichž by mohli uhradit třeba stavbu nových chodníků, cest a další infrastruktury, což by posloužilo jako kompenzace za přehradu. A odmítají i pořízení nového územního plánu. Nemohou jej pořídit, protože by do něj museli zahrnout i přehradu, proti níž obec bojuje.

„Teď chystáme podklady pro usnesení vlády týkající se přehrady. A je pro nás velmi obtížné stanovit částku určenou na kompenzace pro obec, když se zástupci radnice k dané věci zatím nevyjádřili,“ řekl Petr Březina. Radek Sijka postup Povodí Odry, které žádá, ať obec co nejdřív řekne, kolik peněz bude chtít na kompenzace, přirovnal ke kolektivizačním praktikám. „Je to ve stylu ‚buď přehradu povolíte, nebo nic nedostanete‘.“

Povodí chce letos začít chystat dokumentaci pro územní řízení nutnou pro stavbu nádrže. Příští rok ji chce mít hotovou. Zástupci obce by rádi o přehradě jednali s novými ministry. „Jsem otevřen dialogu se zástupci dotčených obcí,“ řekl budoucí ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jak šel čas. 1923 – první projekt na stavbu přehrady v Nových Heřminovech 60. léta – v obci je vyhlášena stavební uzávěra kvůli výstavbě nádrže, která měla být zásobárnou vody pro ostravskou aglomeraci počátek 90. let – obec se rozvíjí, úředníci povolují stavbu několika domů a opravy současných 1997 – po povodních politici slíbili brzkou stavbu nádrže 1999 – Krnov hostil konferenci o protipovodňových opatřeních, na stole byl jediný projekt – přehrada; 13 obcí z regionu bylo pro nádrž, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti březen 2003 – sdružení Arnika předalo na ministerstvo zemědělství petici proti zaplavení obce s více než 4 tisíci podpisy duben 2008 – Topolánkova vláda schválila menší variantu protipovodňové nádrže srpen 2008 – v referendu si lidé z obce zvolili boj proti přehradě 2012 – ministerstvo schválilo studii EIA, jednu z podmínek pro stavbu přehrady 2018 nebo 2019 – Povodí Odry chce začít stavět přehradu

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Moravskoslezský kraj, ilustrační foto Povodí Odry (vizualizace přehrady)