Ačkoli jsou obvykle návštěvy našich hor v zimě zasvěcené lyžování, stávající počasí vybízí i na horách spíše k výletům na turisticky zajímavá místa. Jedním z nich je Vyhlídka Smržovka nad stejnojmenným městem, kterou v průběhu ledna navštívil i portál Naše voda.

Vyhlídková skála nad nádražím ve Smržovce, vzdálená od něj asi čtvrthodinu chůze, se vypíná do výšky necelých 700 metrů. Samotná skalní stěna, měřící 30 metrů, je zpřístupněná stupy a na vrcholu opatřena bezpečnostním zábradlím. Na vrcholu se vyskytuje několik skalních mís, mezi nimiž vyniká Čertova studánka (na ilustračním foto) stále naplněná vodou o průměru 130 centimetrů a hloubce půl metru.
Kromě tohoto nejznámějšího morfologického úkazu se na skále nacházejí i další prohlubně, což přispělo ke vzniku několika místních pověstí o nadpřirozených silách. Primát mezi nimi patří pověsti o sídle místního skřítka Sklenaříka na prostřední skále. Další známá pověst se váže k lokalitě, kde se říká V boudách. Právě tam našel své místo takzvaný Zlatý kámen, bludný balvan, kterých je v lokalitě celá řada. Podle pověsti se pod mostem přes potok prý kdysi usídlil had se zlatou korunkou na hlavě, hlídající tam ukrytý poklad.
Se žlábkovitou prohlubní ve skále byla dávno spojována domněnka o pohanském obětišti. Skutečnost je ovšem jiná. Podobných „skalních hrnců“, jak je jmenují geologové, se nachází v Jizerských horách velmi mnoho. Vznikaly pozvolna v průběhu věků přirozeným působením vody, mrazu a větru.
Původně se skalní útvar nazýval po místním německém průmyslníkovi Finkovi – Finkstein. Chybným pochopením tohoto názvu došlo později k přejmenování na Pěnkavčí skálu. Po roce 1945 se začal používat název Vyhlídka generálmajora Samochvalova, který se však nevžil. A tak se skála nad městem jmenuje dnes prostě Vyhlídka.

Fotoreportáž z Vyhlídky si můžete prohlédnout na facebookové verzi portálu Naše voda.

Zdroj: informační panel u Vyhlídky Smržovka, foto naše voda – Nina Havlová