Zejména díky hustému osídlení v bezprostřední blízkosti svého toku představuje Berounka jedno z největších rizik povodní v Čechách. I proto připravuje státní podnik Povodí Vltavy revitalizaci koryta řeky v blízkosti obcí Tetín a Srbsko.

Podle mluvčího Povodí Vltavy Hugo Roldána je přitom hlavním účelem revitalizačních opatření funkční propojení pravobřežní údolní nivy s korytem Berounky, návrat upraveného koryta do přírodě blízkého stavu, zvýšení retenční schopnosti krajiny a zvýšení biodiverzity. „Těžiště prací spočívá u těchto opatření především v odstranění a přemístění celkem 95 000 m3 přebytečné zeminy z pravého břehu Berounky, tzn. snížení jejího břehu. Náklady na tato opatření zatím nejsou přesně vyčísleny – budou předmětem závěrečné fáze rozpracované studie proveditelnosti, která bude dokončena k 30.4.2014,“ uvedl pro portál Naše voda Roldán.
Zmiňovaná studie proveditelnosti má odpovědět na otázku, zda jsou plánovaná opatření vůbec realizovatelná. „To zatím není zcela jisté – některé vlastníky pozemků potřebných pro realizaci opatření se nepodařilo kontaktovat (opatření Tetín) nebo v současné době vyslovili zásadní nesouhlas s tímto opatřením (opatření Srbsko). Jednání budou dále probíhat,“ podotýká mluvčí. Kromě toho záměr na provedení těchto dvou revitalizačních opatření bude muset být v plném rozsahu posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb. Jeho výsledek nelze v současné době předjímat, neboť EIA se bude muset zabývat i hlukovou studií provozu nákladní dopravy převážející vytěženou přebytečnou zeminu. Proto nelze zatím stanovit ani délku prací a termín jejich zahájení. „Předběžně se dá odhadnout jejich zahájení v období po schválení druhých plánů povodí mezi roky 2015 a 2021, ovšem pouze v tom případě, že se podaří získat všechny potřebné pozemky a výsledek posouzení EIA bude příznivý,“ informoval Roldán.
Původně uvažovaná rozsáhlejší a tedy i dražší varianta v lokalitě Srbsko musela být přitom omezena kvůli absolutnímu nesouhlasu kompaktní skupiny vlastníků pozemků v horní části pravého břehu. Levnější varianta je tedy spíše způsobena omezujícími podmínkami pro realizaci opatření. Původní záměr je možné považovat za optimální z hlediska jeho funkce, některými omezeními lze sice opatření zmenšit a tedy i zlevnit, ale tato omezení nesmějí být příliš rozsáhlá, neboť by se tak postupně ztrácel jejich smysl. Je však nutno zdůraznit, že primárním účelem těchto revitalizačních opatření není ochrana před povodněmi, ale funkce ekologická. Pokud budou opatření realizována, můžou přispět v lokálním měřítku k prevenci před povodněmi při nižších povodňových stavech. „V případě velkých povodní, jako byla např. v roce 2002 nebo loni v létě se však jejich vliv příliš neprojeví,“ konstatuje mluvčí.
V plánu oblasti povodí Berounky jsou uvedeny i další návrhy na provedení revitalizačních opatření na dolní Berounce. Ve výše uvedené studii proveditelnosti je posuzováno i opatření „Revitalizace toku a nivy Berounky pod Berounem“. Toto opatření se ale zatím jeví s vysokou pravděpodobností jako neproveditelné kvůli závažným existujícím územním střetům v zájmové lokalitě. Pro další dvě revitalizační opatření ještě nejsou provedeny výběry konkrétních opatření, je nutné nejprve zpracovat příslušnou studii a provést jejich výběr. Jedná se o Studii revitalizace toku a nivy Berounky Dobřichovice – Mokropsy a Studii revitalizace toku a nivy Berounky Černošice – Zbraslav. Tyto studie budou v případě potřeby zpracovány po roce 2015.
„Opět je však nutno zdůraznit, že hlavní účel těchto opatření je ekologický a na jejich protipovodňový účinek nelze příliš spoléhat. Podstatné pro ochranu před povodněmi na dolní Berounce je ale skutečnost, že úsek Berounky od Roztok po ústí do Vltavy (celkem 64 km) byl identifikován jako oblast s významným povodňovým rizikem, kde bude v letošním roce zpracován v gesci MŽP Plán pro zvládání povodňových rizik,“ připomíná Roldán.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová