V neděli 2. února proběhne v pořadí již 43. Světový den mokřadů. Portál Naše voda proto připravil na počest tohoto výročí krátkou fotogalerii mokřadů v ČR, kterou si můžete prohlédnout na naší facebookové verzi.

Světový den mokřadů se slaví na počest takzvané Ramsarské úmluvy, kdy byla podepsána v íránském městě Ramsar v roce 1971 mezinárodní Úmluva o mokřadech. Existence mokřadů v krajině je významná z celé řady důvodů. V prvé řadě jde o specifické ekosystémy, které jsou významným zdrojem potravy a vody pro místní organismy, mokřady ale také ovlivňují zásadním způsobem vodní režim a klima, zmírňují povodňové nebezpečí a jsou významným krajinotvorným prvkem. Podle odborníků je přitom význam mokřadů z pohledu zachování celé řady živočišných a rostlinných druhů mimořádný a nenahraditelný. V češtině se slovo „mokřad“ objevilo poměrně nedávno. Označuje se jím území bažin, slatin, rašelinišť, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, drobné nádrže, zaplavené lomy, štěrkovny a pískovny, horská jezera a slaniska a dokonce také krasové vody. Obecně lze za mokřad považovat každé mělce zatopené nebo podmáčené místo, na které je vázána charakteristická fauna a flóra.

Nejvýznamnější mokřady jsou součástí seznamu mokřadů mezinárodního významu. Do něj v současné době spadá 2177 mokřadů celého světa o celkové rozloze 208,5 milionu hektarů. ČR má na seznamu zapsáno celkem 14 mokřadů. Jde o Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Břehyně a Novozámecký rybník, Lednické rybníky, Litovelké Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa a Horní Jizera. Většina těchto mokřadů je rovněž chráněna v některé z kategorií územní ochrany podle zákona o ochraně přírody. Celková rozloha těchto mokřadů je 635 kilometrů čtverečních a tvoří zhruba 1,5 procenta plochy ČR. Do roku 2020 by se přitom měla plocha mokřadů v ČR zvýšit na dvouprocentní podíl plochy státu.

Existenci a rozvoj mokřadů v ČR by měl podpořit projekt Ochrana, výzkum a udržitelné využití mokřadů v ČR, který připravuje Ministerstvo životního prostředí ČR. To bude také hlavním garantem další připravované akce – v pořadí třetího ročníku konference „Mokřady v zemědělské krajině“.

ČR je signatářem Ramsarské úmluvy od roku 1990.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová