Plných 12 z celkových 14 takzvaných netransparentních projektů, které tak označily kontroly Ministerstva životního prostředí (MŽP), se týkalo vodohospodářských investic. Vyplývá to z údajů, které MŽP prezentovalo na dnešní tiskové konferenci.Pochybení spočívalo v porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, trestem za ně má být princip „korekce“, což v praxi znamená vracení části finančních prostředků. Účastníci sporných projektů byli přitom vždy vlastníci vodohospodářské infrastruktury, tedy města a obce. Ne tedy mediálně kritizovaní provozovatelé vodohospodářské infrastruktury, kteří jsou předmětem kritiky obvykle kvůli cenám vodného a stočného.

Podle dnešní zprávy MŽP prověřilo ministerstvo v prvním čtvrtletí roku 2014 všechny projekty Operačního programu životního prostředí (OPŽP), u kterých byly v letech 2010 –2013 v rámci tzv. užšího řízení vybíráni dodavatelé prostřednictvím losovacího zařízení. Kontrolou přitom prošlo 88 projektů v celkové dotační hodnotě více než 5 miliard korun. MŽP identifikovalo 14 projektů v hodnotě přes jednu miliardu korun, které vyhodnotilo jako netransparentní. Tyto projekty budou muset vrátit část dotace (tzv. korekce). Padlo i jedno trestní oznámení. Základním kritériem pro prověření projektů OPŽP bylo využití elektronického losovacího zařízení v rámci tzv. užšího výběrového řízení, které bylo u všech projektů administrováno externím dodavatelem.

„Od konce roku 2010 až do konce roku 2013 podporoval Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) v rámci OPŽP projekty, u nichž bylo pro systém výběru dodavatele použito elektronického losovacího zařízení. V této době již probíhala soudní kauza, která odhalila, že některá losovací zařízení umožňují netransparentní výběr, a tudíž jsou v rozporu se zákonem. Tehdejší vedení fondu ani ministerstva neudělalo žádné kroky, aby v té době velmi pochybnému způsobu výběru dodavatelů zabránilo. Naopak se projekty financovaly bez jakýchkoliv problémů,“ sdělil při zahájení dnešní tiskové konference ministr Richard Brabec.

Ministerstvo ve spolupráci se SFŽP proto vytvořilo kontrolní list,  který vyhodnocuje, zda výběrové řízení projektu bylo, či nebylo řádně administrováno. Kontrolní otázky vycházejí primárně ze dvou rozsudků – Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu, které se týkaly elektronického losování a které definovaly konkrétní aspekty netransparentnosti v průběhu losování, a dále z povinností vyplývajících ze zákona o veřejných zakázkách. Patří mezi ně např. přítomnost notáře přímo u losování, účast uchazečů při losování, zda někdo z účastníků požádal o možnost prověření zařízení a jestli mu to bylo umožněno, zda někdo z účastníků požádal o výměnu čísel přidělených pro losování jednotlivým nabídkám a jestli mu to bylo umožněno a jak byly vypořádány případné pochybnosti o průběhu losování ze stran účastníků.

Na základě kontrolního listu, kterým Státní fond životního prostředí prověřil všechny podezřelé projekty, ministerstvo identifikovalo 13 projektů (viz seznam na konci zprávy), kde bylo losování vyhodnoceno jako netransparentní. U těchto projektů požaduje ministerstvo uplatnění korekce ve výši 10 nebo 25 %. U jednoho projektu (Dostavba a rekonstrukce vodní sítě Úvaly) hrozí vrácení dotace v plné výši (tedy 100% korekce) a v souvislosti s tímto losováním podalo již ministerstvo trestní oznámení na neznámého pachatele k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. U tohoto projektu se vylosovaná čísla v testovacím i ostrém provozu naprosto shodovala.  Pokud bude orgány činnými v trestním řízení prokázáno spáchání trestného činu, bude projektu odebrána celá dotace týkající se předmětné veřejné zakázky.

Výši korekcí určila Evropská komise. V případě netransparentního losování stanovila uplatnění 25% korekce (z celkové ceny veřejné zakázky) u nadlimitních zakázek a 10% u podlimitních zakázek. V případě, že by byla prokázána úmyslná manipulace s výsledkem losování, požaduje EK 100% korekci.

„Situace je zcela nepochybně velmi vážná. Vzhledem k výši korekcí, které budeme uplatňovat prostřednictvím finančních úřadů, může dojít k zásadnímu ohrožení některých projektů, které jednotlivé obce realizují. Zadavatel, tedy obec, byl však povinen zajistit transparentnost a zákonnost veřejné zakázky, svěřením realizace zadávacího řízení jiné osobě se této povinnosti ve vztahu k finančním dotacím nezbavil,“ doplnil ministra náměstek pro fondy EU Jan Kříž.

Seznam netransparentních projektů (zdroj: MŽP)

Splašková kanalizace a ČOV Březová nad Svitavou

Revitalizace Markvartického rybníka

Kanalizace Frýdlant – Kamenec, Vyhlídka

Kanalizace Krásná Lípa

Čisté Labe z Jaroměřska

ČOV Benátecká Vrutice – intenzifikace

ČOV a kanalizace obce Jindřichov, II etapa

Dvory – Veleliby vodovod, Dvory – Veleliby kanalizace (napojení na ČOV Nymburk)

Úspory energetické náročnosti budov ve vzdělávacích zařízeních města Olomouc

Kanalizace a aglomerace Zdice – Chodouň

Nové Syrovice a Láz. – splašková kanalizace ČOV

Dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Vysoká Pec

Revitalizace veřejné zeleně u hřbitova ve Veltrusech

Dostavba a rekonstrukce vodovodní sítě Úvaly

Naše voda, foto z tiskové konference MŽP