Včerejší náhlé povodně, které se přehnaly několika místy v republice ukázaly to, o čem mluví hydrologové – krajina nedokáže zadržovat vodu tak dobře jako v minulosti. Píše o tom deník Mladá fronta DNES.

Na suchem ztvrdlou půdu na stráních nad rybníkem Linhart v Kamýku na Příbramsku včera pršelo extrémně silně. Za sedm hodin spadlo přes 100 milimetrů srážek. Většina vody se nevsákla, ale stékala do rybníka v takovém množství, že ji nedokázal pojmout. A pak podemlela hráz. V Kamýku zaplavovala sklepy a ničila zahrady. Sesunula se i půda v meandru potoka, sesuv vede několika zahradami domů.

„Rybník je v korytě, ale stráně nestihly vsáknout vodu a ta po nich stekla,“ popsal starosta Petr Halada. Při bleskové povodni došlo k sesuvu půdy v meandru potoka, který vedl třemi až čtyřmi zahradami domů. „Dva z nich jsme staticky posoudili a nehrozí, že by byly ohroženy. Lidé v nich zůstali,“ popsal ředitel příbramských hasičů Tomáš Horváth. Povodňová vlna podle něj byla tak silná, že převrátila bagr a ucpala kanalizační vpusť naplavenými stromy. To nejhorší má ale Kamýk možná ještě před sebou. Podle meteorologů mají deště pokračovat a to může znamenat, že se zvedne hladina Vltavy. Před rokem zaplavila velkou část obce a způsobila škody za desítky milionů. „Už jsem zažil čtyři povodně, takže se velmi bojím. Jsem proto v těsném kontaktu s Povodím Vltavy,“ řekl starosta Petr Halada.

Mraky plné vody se zastavily také nad brdskými lesy, slabých čtyřicet kilometrů od Kamýku. A spustil se liják. Už v úterý večer. Za pár desítek minut měli lidé v obcích, kterými protékají říčky pramenící v Brdech, plné ruce práce při boji s divokou vodou. A hladina byla vysoko i včera. Největší problémy dělala řeka Klabava na Rokycansku. „Za pouhé čtyři hodiny se zvedla její hladina téměř o metr. To byla skutečná blesková povodeň,“ řekl odpoledne starosta Hrádku Jaroslav Perlík. S úlevou, protože v tu dobu voda už klesala.

Jak vodu z Brd zpomalit? Existují studie na vybudování suchých poldrů přímo v Brdech. Avšak podle starosty Strašic Jiřího Hahnera by stačilo mnohem levnější řešení. Vrátit se k tomu, co v Brdech fungovalo už za monarchie. „Příkopy podél lesních cest a propustky nasměrované do údolních niv či brdských rašelinišť. Území tak mělo obrovskou schopnost absorbovat vodu. Po roce 1949 se v újezdu udělaly stavební zásahy a příkopy jsou svedené do vodních toků. Když teď v Brdech zaprší, na Klabavě se to záhy projeví stoupáním hladiny,“ vysvětluje svůj pohled na věc Jiří Hahner.

Zdroj: Mladá fronta DNES, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Klabava „v klidu“)