Je to přesně rok, co Krkonoše postihly přívalové deště velké intenzity, které vyvolaly přívalové povodně. Tyto povodně z počátku června 2013 značně poničily zejména východní část hor. V tyto dny odborníci osazují a oživují přístroje, které doplňují budovaný systém včasné výstrahy před přívalovými povodněmi, oznámil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Tento systém bude schopný na základě analýzy kontinuálně měřených dat vydávat včasné výstrahy a vyrozumění a odesílat je formou SMS uživatelům systému. Systém včasné výstrahy realizuje v rámci projektu podporovaného Technologickou agenturou ČR Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd České republiky, v. v. i., a společnost Fiedler–Mágr v součinnosti se Správou Krkonošského národního parku a místními samosprávami (zejména obecním úřadem Horní Maršov).

„Včasné varování před bleskovými povodněmi způsobenými přívalovými dešti velké intenzity se v posledních letech stává velmi aktuálním tématem pro řadu sídel v podhorských a horských oblastech. Představovaný lokální systém včasné výstrahy (LVS) je budován v horní části povodí Úpy s uzávěrovým profilem v Horním Maršově,“ říká Miroslav Tesař, garant projektu. „Při formování přívalových povodní hrají významnou roli vlivy hydrologické – zejména intenzita a množství srážek, dále pak průtoky v toku a vlivy hydropedologické – hlavně množství půdní vody, aktuální retenční kapacita půdy a dále propustnost či naopak vodoodpudivost půdy. Budovaný systém bere v úvahu oba zmiňované vlivy,“ vysvětlil fungování systému Tesař. Cílem realizovaného LVS je vydávat pro dané povodí varovná hlášení (závisí na aktuální retenci vody v dílčím povodí, na aktuální zásobě vody v půdě, na průběhu srážek a teplot v předchozím období; nejsou závislá na momentální srážkové a odtokové situaci) a výstrahy (závisí na aktuální srážkové činnosti a aktuálních průtocích v závěrovém profilu povodí). Součástí budovaného LVS je software pro vydávání výstrahy před nebezpečím vzniku extrémního odtoku. Ten pozná potenciální možnost vzniku extrémního odtoku (povodí je přesyceno vodou, půda je přesycena vodou, povrch půdy je hydrofobní, již dlouho nepršelo a jsou vysoké teploty vzduchu) a odešle varovná hlášení, nebo pozná aktuální riziko vzniku extrémního odtoku (vysoká intenzita srážek, vysoký srážkový úhrn, vysoký vodní stav), a pak odešle uživatelům výstrahu.

Celý budovaný LVS se skládá ze sítě základních stanic pro kontinuální monitoring srážek, teplot vzduchu a půdy, vlhkosti půdy, sacích tlaků půdní vody a ze sítě limnigrafických stanic pro kontinuální monitoring vodních stavů ve vybraných profilech na říční síti sledovaného povodí. Tyto sítě jsou doplněny meteorologickou stanicí poblíž Výrovky, která navíc oproti základní stanici měří celoročně globální sluneční radiaci a směr a rychlost větru.

Unikátní složkou projektu TAČR je vývoj a polní testování nových odolných meteorologických a limnigrafických stanic a vodního tenzometru s radiovým přenosem. Základem odolných stanic je v rámci projektu vyvinutá stanice H7, která bude postupně osazována do monitorovací sítě. Tato stanice má mnoho předností, které dojdou uplatnění v systémech včasné výstrahy (prakticky neomezený počet kanálů, zanedbatelná spotřeba energie, radiový přenos spolu s přenosem GSM, dotykový barevný grafický displej, robustní odlitek s vysokým krytím, až 30 telefonních čísel pro předávání uživatelsky nastavitelných varovných a informativních SMS). Vodní tenzometr s radiovým přenosem umožní sledování a vyhodnocení stavu půdní vody, přičemž získaná data mohou být předána ve volném terénu radiovým přenosem do základní stanice na velkou vzdálenost bezdrátově.

Naše voda, foto: KRNAP