Trpělivost už dochází lidem, které několikrát do roka ohrožuje velká voda z Brd. Problém rozebírá plzeňské mutace deníku Mladá fronta DNES s tím, že lidé z Brd požadují řešení stávající situace.

Stát sice nabízí stavbu vodního díla, jenže lokalita, kde má vzniknout, je ještě součástí vojenského újezdu. Proto se protipovodňová opatření v Brdech stále odkládají. Podle místních odborníků by ale přehrada znamenala nákladný a zbytečný zásah do krajiny. Podbrdské obce na řece Klabavě mají velké problémy už po několika dnech deště. Z malého potoka se rychle stává dravá řeka. V posledních letech byly vodou z přívalových deš ťů v Brdech postiženy Strašice, Dobřív, Mirošov, Hrádek, Kamenný Újezd, Rokycany a obec Klabava. Přehrada nad obcí Klabava nechrání obce na horním toku, Plzeňský kraj a státní podnik Povodí Vltavy proto uvažují o vybudování suchého poldru či vodní nádrže.

Území, kde by se stavělo, neleží v Plzeňském kraji, ale ve vojenském újezdu nedaleko zámečku Tři trubky, mezi Strašicemi a Padrtí. „Je nutné, aby v případě zániku újezdu bylo území přičleněno do Plzeňského kraje a mohli jsme je koncepčně řešit,“ připomíná vedoucí odboru životního prostředí Martin Plíhal. „Přikláníme se ke stavbě vodního díla. Financování je ale záležitost Povodí Vltavy,“ doplňuje. Mluvčí Povodí Vltavy Michaela Pohůnková vysvětluje, že protipovodňové opatření by spočívalo v zadržení vody, ve zpomalení odtoku. „Máme zpracovanou studii z roku 2006, vhodné lokality jsou v brdském vojenském újezdu. Studie řeší odtokové poměry v celém povodí Klabavy a navrhuje varianty řešení v systému menších záchytných poldrů s výstavbou větší nádrže,“ upřesňuje Pohůnková. Náklady na vybudování takového vodního díla odhaduje na zhruba 750 milionů korun.

Podle strašického starosty Jiřího Hahnera je stavba přehrad nebo suchých poldrů v Brdech nereálná. Jednalo by se o obrovské investice a nepřiměřené zásahy do krajiny. „Od dob, kdy císař Josef II. zavedl katastrální členění a obec Strašice spravovala spádové území dnešního vojenského prostoru, mohli zdejší lidé sledovat hydrologické poměry při vydatných deštích. Všechny obslužné stavby lesních komunikací, jako příkopy a propustky, byly svedeny do údolních niv, rašelinišť, slatinišť a mechovišť. Území tak mělo velkou kumulační schopnost zadržovat vláhu přímo v horopisném celku,“ vysvětluje Hahner. Tehdy tu bývaly povodně jen při opravdu extrémních deštích. Po roce 1949 byla všem obcím okolo vojenského újezdu odňata správa jejich katastrálních území a po zřízení vojenského újezdu se uskutečnila radikální přestavba příkopů. „Tato odvodňovací zařízení byla svedena přímo do potoků, čímž se urychlil odtok povrchových vod na území okolních obcí. Takže při každém větším dešti prudce stoupá hladina Klabavy,“ dodává starosta Strašic. Tato odvodňovací opatření (meliorace) mají na vodní hospodářství v Brdech podle mnohých devastující vliv. Předseda představenstva občanského sdružení Brdy-Res publica Pavel Čámský upozorňuje na to, že před vznikem vojenského újezdu se v Brdech meliorace nikdy nedělaly. „Brdy vysychají, protože zdejší voda byla kromě sutí a drolin vázána v četných rašeliništích a mokřadech, které těmito neuváženými zásahy postupně zanikají. Voda z Brd rychle odtéká, krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu a mnohem častěji přicházejí lokální bleskové povodně,“ vysvětluje Čámský.

„Situaci by vyřešil návrat ke stavu před zřízením vojenského újezdu. Tato varianta se jeví jako reálná i z finančního hlediska,“ shodují se Jiří Hahner a geolog Martin Lang. „Přehrady a velkokapacitní poldry nic neřeší. Znamenaly by jen masivní a necitlivý zásah do vodního hospodářství. Vydělaly by na tom jen stavební firmy,“ je přesvědčen Lang. Řešení bez dramatických finančních nákladů se tedy zdá být jasné. „Vhodné lesní a zemědělské hospodaření. Těžkou techniku užívat s rozumem a u svážných cest používat návratová koryta z příkopů do lesa,“ shrnuje Lang.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – plzeňský kraj, foto Naše voda – Nina Havlová (Klabava ve vojenském újezdu Brdy)