Při analýze dat získaných v Afghánistánu a Súdánu dospěl specialista na vodní a odpadové hospodářství Syed Imran Ali k závěru, že současné humanitární směrnice určující hodnoty volného zbytkového chlóru ve vodě ve výdejních místech nezajišťují dostatečnou ochranu vody při její distribuci.

Informuje o tom ekologický server memza.cz v článku Humanitární vodu pro Jižní Súdán ohrožuje rychlejší pokles koncentrace chlóru. Stejný problém mohou mít i jiná krizová místa na planetě. Součástí výzkumu uvedeného specialisty byly přitom způsoby nakládání s vodou, přičemž se potvrdilo, že zakrývání nádob nejvíce redukovalo pokles chlóru ve vodě.

„Jakmile jsme z nasbíraných dat vytvořili matematický model, mohli jsme zpětně určit, jaká by měla být hodnota volného zbytkového chlóru ve vodě ve výdejních místech, tak aby byla dostatečně bezpečná v požadované době po distribuci. Na základě modelu jsme sepsali opatrné doporučení na změnu všeobecných směrnic z hlediska množství chlóru na litr vody. Díky němu by měla být voda bezpečná po dobu až 10 hodin od distribuce,“ popisuje server metodu a závěr výzkumu.

Když po návratu domů Syed Imran Ali začal studovat odbornou literaturu, brzy zjistil, že jeho výzkum je prvním, který se systematicky zabývá faktickou efektivností směrnic pro pitnou vodu v krizových situacích přímo v terénu. Jako první je podložený daty z terénu a může pomoci ochránit vodu před opětovnou kontaminací a omezit šíření vodou přenosných nemocí (např. cholery) v uprchlických táborech. Z analýzy dostupných materiál navíc zjistil důležitý fakt: že současné humanitární směrnice, kterými se řídí Lékaři bez hranic, projekt Sphere, UNHCR a další, vycházejí ze stejných směrnic WHO pro kvalitu pitné vody. Ty jsou ale založené na zkušenostech s městskými vodovodními systémy, tzn. na případech, kdy se voda konzumuje rovnou z kohoutků.

Podle Syeda Imrana Aliho jsou ale podmínky v uprchlických táborech a v krizových situacích radikálně odlišné. 1/ Lidé nepijí vodu přímo z kohoutků, ale ve výdejních místech ji čerpají a poté nosí domů, kde ji nějakou dobu skladují, než ji zkonzumují. 2/Celý proces distribuce a skladování vody se odehrává v relativně nesanitárním prostředí. To vše přispívá k tomu, že v uprchlických táborech je pokles koncentrace chlóru větší než ve městech. Zavedené směrnice proto v současnosti nezaručují v krizových situacích dodávky zdravotně nezávadné pitné vody.

V současné době plánuje Syed Imran Ali rozšířit výzkum z Jižního Súdánu do dalších uprchlických táborů ve světě. Cílem je vyvinout směrnice pro pitnou vodu, které budou podloženy daty z terénu a budou vytvořeny na míru specifickým místním podmínkám.

Pokud se chcete dozvědět více o Imranově výzkumu, můžete jeho panel konference shlédnout v záznamu. Další informace lze také nalézt na jsem-v-tom.cz

Zdroj: www. memza.cz (redakčně upraveno a kráceno), foto: Aurelie Baumel