Přesto, že Povodí Vltavy dokončilo v Králově Dvoře a Berouně protipovodňová opatření chránící obyvatele ochránit před stoletou vodou, strach lidí z velké vody v regionu nemizí. Upozorňuje na to týdeník 5plus2.

Velká spokojenost s ochranou obyvatel a jejich majetku proti vodnímu živlu je po dokončení prací na korytě Litavky patrná v Králově Dvoře. Říčka nyní pojme více vody a vylepšené koryto dostal také Počapelský potok, který se do ní vlévá. „Součástí stavby bylo rovněž odstranění původního silničního mostu, který byl pro návrhovou povodeň nekapacitní a byl nahrazen novým mostem s dostačující kapacitou,“ vysvětluje mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Michaela Pohůnková. Bariéry mají před vodou ochránit také více než kilometrový úsek dálnice D5. „Nyní jsme opravdu v bezpečí. Tenhle pocit ale mám už rok, protože i nedokončená opatření loni při povodních velmi dobře zafungovala. S výjimkou sklepů zatopených spodní vodou jsme neměli ani jeden dům pod vodou,“ libuje si královodvorský starosta Petr Vychodil. „Bylo milé slyšet názory některých pamětníků, kteří si pochvalovali, že poprvé za 70 let života se velká voda nedostala do jejich obydlí,“ vzpomíná Petr Vychodil.

Na projektu za 130 milionů se Královodvorští podíleli 13 miliony. „To je nenávratná investice, kterou jsme dali za projektovou dokumentaci a výkup pozemků,“ podotýká Vychodil s tím, že další investicí bude jeden milion korun na nákup nákladního auta na převoz mobilního hrazení. „To budu ještě klidnější. Chtěl bych, aby pak hasiči alespoň jednou ročně trénovali sestavení bariér,“ říká královodvorský starosta.

Povodí Vltavy ve stejném čase dokončilo také protipovodňová opatření na Berounce v okresním městě. To je nyní podle zástupců Povodí Vltavy rovněž připravené na stoletou vodu. Investice v Berouně dosáhla 125 milionů. „Protipovodňová ochrana se tam skládá ze tří částí, a to ochrany levého břehu v ulici Na Hrázi, pravého břehu pod mostem Míru a individuální ochrany zimního stadionu. Celková délka protipovodňových opatření dosahuje téměř tří kilometrů,“ konstatuje Michaela Pohůnková.

Ani tak ale zábrany neochrání všechny obyvatele. Zřejmě nejkritičtějším místem je okolí autobusového nádraží na Závodí. Jakákoli větší povodeň je pro majitele tamních nemovitostí nebezpečná. Na podobně účinná opatření, jaká povodí vybudovalo v obou městech, se nemohou spoléhat lidé žijící po proudu za okresním městem. Naopak se již léta dohadují s vodohospodáři o způsobu boje s vodním živlem. Optimismus Královodvorských rozhodně chybí v Tetíně či Srbsku. „Máme s tím neustálé potíže. Chceme po povodí, aby rozšířili a vyčistili koryto Berounky. Stačí přece selský rozum, aby si člověk spočítal, že když bude koryto širší, musí to s velkou vodou pomoct,“ míní starosta Srbska Jaroslav Bastl. Rozhodně je proti záměru vodohospodářů rozšířit řeku tak, aby se nadbytečná voda rozlila do krajiny. Projekt dokonce před časem podpořil Středočeský kraj. „Vítáme záměr revitalizační úpravy Berounky u Tetína a Srbska. Chceme tím zajistit vyšší rozliv vody do volné krajiny při povodních na území Českého krasu,“ uvedl na jaře náměstek středočeského hejtmana Marek Semerád

http://stredocesky-kraj.5plus2.cz, ilustrační foto naše voda – Nina Havlová (Berounka)