Koridor Dunaj–Odra–Labe (D-O-L) by Moravu ochránil před povodněmi. Připomínají to Lidové noviny s poznámkou, že megalomanský projekt, k jehož zastáncům patří prezident Zeman, má však mnohé odpůrce.

Před sedmnácti lety se o prázdninách prohnala Troubkami na Hané ničivá povodeň. Dnes po ní není ani stopy. V ulicích stojí nové obytné domy a jedinou připomínkou tragické události je pomníček před obecním úřadem. Velká voda v roce 1997 si vyžádala devět obětí. Troubky byly z celé Moravy zasaženy nejvíce, přestože na vodě neleží – nacházejí se však v blízkosti soutoku řek Bečvy a Moravy. Většina domů v Troubkách byla postavena již v 19. století z nekvalitních materiálů a velkou vodu neustály. Zřítilo se na tři sta padesát stavení, polovina celé obce,a materiální škody se vyšplhaly na devět set milionů korun.

Kdyby tenkrát stál koridor Dunaj–Odra–Labe (D–O–L), zůstaly by Troubky patrně bez úhony. Vodní cesta, která by na českém území propojila tři moře, by měla mít i protipovodňovou funkci. Starosta Brázda ochranu před povodněmi vítá, ke stavbě koridoru je ale skeptický. „Značně by se poškodila krajina, a kdo ví, jestli by negativa nepřevládla nad pozitivy,“ zamýšlí se.

Pro ekology je koridor zcela nepřijatelný. Zásadně proti se vyjádřila například komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. „Jde o investičně náročný projekt, který v současnosti nemá ani ekonomické a sociální, ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění,“ zní její stanovisko. Podle komise by výstavba 380 kilometrů dlouhého koridoru představovala největší lidský zásah do fungování přirozených ekosystémů v Česku a způsobila by nevratné ekologické újmy, které se podle propočtů ekologa Iva Machara z olomoucké Univerzity Palackého odhadují na desítky miliard korun škod ročně.

Vznik koridoru nepodporuje ani společnost Povodí Moravy. Součástí D–O–L by bylo celé povodí řeky, a jelikož má Morava ze všech tuzemských toků nejméně vody, pro jeho provoz by bylo nutné vedle současného koryta vybudovat ještě umělý kanál. „Řeka by se musela přizpůsobit plavebním parametrům, bylo by zapotřebí postavit nové nádrže, které by zadržely vodu. To jsou všechno obrovské finanční výdaje,“ vypočítává Miroslav Foltýn z Povodí Moravy.

Zastánci vodní cesty zdůrazňují, že D–O–L je víceúčelové dílo, které spojuje vodohospodářskou, energetickou, ekonomickou a dopravní funkci. Vyzdvihují rozvoj vodní dopravy, která je ekologicky šetrná a ekonomicky výhodná. Odpůrci jsou ale toho názoru, že v dnešní době už nemá perspektivu. „Dopravní vodní cestu nepotřebujeme, významně velkémnožství surovin nebo zboží se u nás nepřeváží,“ říká Foltýn.

Souběžně s koridorem navíc vede železniční traťz Vídněa Bratislavy přes Přerov až do Ostravy, která pokrývá požadavky na nákladní přepravu a není vytížená. Seno moři VPřerově by D–O–L naopak uvítali. Rádi by z města udělali významnou dopravní tepnu.

„Kdyby se vystavěl D–O–L, skloubili bychom železniční, silniční a leteckou dopravu s vodní,“ říká zastánce projektu, primátor Jiří Lajtoch. V koridoru vidí i potenciál pro cestovní ruch. Trasa by procházela regiony s mnoha přírodními a kulturními památkami. „Podívejte se, jak je populární Baťův kanál, který obnovil tradici vodní turistiky u nás. I představa plavby z Čech až k moři je lákavá,“ komentuje Lajtoch.

O moři sní Češi už staletí. Vybudovat přímou cestu k němu se pokoušel už Karel IV., výstavba ale byla nakonec vždy odložena. Diskuse se znovu rozvířila po zvolení Miloše Zemana prezidentem. Velký zastánce této vodní cesty projekt podpořil i během své únorové návštěvy Evropského parlamentu. Ministerstvo dopravy prezidenta ujistilo, že pro stavbu koridoru bude nadále hledat podporu v okolních zemích, přestože mezi Zemanem a ministrem Antonínem Prachařem vládne v pohledu na stavbu rozpor. Prachař ji považuje za méně významnou než třeba budování dálnic nebo modernizaci železnic. Letos v červenci ministr také potvrdil, že do konce roku nechá vypsat soutěž na studii proveditelnosti. Odhaduje se, že výstavba vodní cesty by vyšla na dvě stě až čtyři sta miliard korun. Pokud studie ukáže, že je projekt proveditelný, mohly by tudy lodě začít proplouvat v roce 2039.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová