Zhruba jednu šestinu území ČR obhospodařuje státní podnik Lesy České republiky (Lesy ČR). Role Lesů ČR v naší krajině je tak velmi významná. S generálním ředitelem státní lesů Danielem Szórádem o ní hovořil týdeník Zemědělec.

* Pomáhají Lesy ČR zvyšovat retenční schopnost krajiny a jak se podílejí na protipovodňových opatřeních?

Les je sám o sobě velkou zásobárnou vody – řádná péče o něj se tedy podstatně podílí na retenční schopnosti krajiny. Lesy ČR spravují většinu drobných toků v lesní krajině – v rámci České republiky celkem téměř 39 tisíc kilometrů drobných vodních toků. Na zvyšování retenční schopnosti krajiny a zpomalování odtoku z povodí se Lesy ČR podílejí realizací vhodných technických, biologických a kombinovaných opatření. Konkrétně jde o výstavbu, rekonstrukce a opravy malých vodních nádrží a dalších opatření, například mokřadů. V rámci správy toků jsou prováděny revitalizace vodních toků, které byly v minulosti napřímeny nebo jinak nevhodně upraveny. Dalším opatřením je pak výstavba suchých nádrží (poldrů), které zmírňují povodňové průtoky dočasným zadržením vody v retenčním prostoru. Uvedená opatření jsou doplňována výsadbou vhodných břehových porostů.

* Spolupracuje váš podnik v oblastech svého působení s místními zemědělskými podniky či obcemi a má také vlastní zemědělskou produkci?

Lesy ČR s uvedenými subjekty komunikují v rámci běžných kontaktů při provádění lesních činností. Pokud lokálně vznikne téma ke společnému řešení, podílíme se na něm. V současné době je například jedním z témat přemnožení chrousta na Bzenecku, které se týká nejen lesů, ale i okolních pozemků. Hledáme proto společně řešení. Vlastní zemědělská produkce je s ohledem na strukturu spravovaného majetku pro Lesy ČR okrajovou záležitostí. Většina produkce je následně využívána zejména v rámci podniku při výkonu práva myslivosti ke krmení zvěře.

* Jak řešíte škody páchané zejména černou zvěří na zemědělských plodinách v okolí honiteb, které provozuje?

Přemnožení černé zvěře je celoevropský problém, Česká republika není výjimkou. Přestože například mezi roky 2006 a 2012 stoupl u nás odlov černé zvěře na trojnásobek, z 60 tisíc na 185 tisíc, tato zvěř se dále množí. Podstatnou měrou se na tom podílí i změna zemědělského hospodaření – v rozsáhlých lánech kukuřice a dalších plodin, často s odloženou dobou sklizně, nachází nejen černá zvěř ideální úkryt a její lov je značně komplikovaný i s ohledem na potřebu zajistit bezpečnost lovců a dalších osob pohybujících se v okolí. V České republice je přibližně šest tisíc honiteb, z nichž jsou Lesy ČR držitelem okolo jedné pětiny. Většina těchto honiteb, okolo 90 procent, je pronajata. Lesy ČR tedy nemají zásadní vliv na snižování stavů černé zvěře a je nutná koordinace všech uživatelů honiteb s podporou státní správy myslivosti. Za škody zvěří je pak ze zákona o myslivosti zodpovědný uživatel honitby, tj. v případě honiteb v držení Lesů ČR jsou to v naprosté většině nájemci těchto honiteb.

* Mají obyvatelé na venkově možnost nákupu zejména palivového dříví a na jaké úrovni se pohybují jeho ceny?

Lesy ČR umožňují prodej palivového dříví formou samovýroby, tj. na základě uzavřené smlouvy si může zájemce koupit vyznačené stojící dříví či zbytky po těžbě, které odpovídají sortimentu palivového dříví, a sám si ho může pokácet a následně zpracovat. Cena za 1 m3 dříví se odvíjí od průměrné hmotnatosti nebo druhu dřeviny a pohybuje se v řádech stovek korun za metr krychlový. Ročně tímto způsobem prodáme okolo 225 tisíc metrů krychlových dříví. Další palivové dříví pocházející z lesů ve správě Lesů ČR je možné zakoupit u smluvních partnerů našeho podniku. Tento způsob prodeje dříví je častý zejména v okolí obcí, ve městech je o toto dříví zájem nižší. Zájem veřejnosti o tzv. samovýrobu palivového dříví je velmi vysoký. Lidé se nejčastěji touto formou snaží získat dostatek palivového dříví pro výtop svých domácností případně chat a chalup. Poptávka po palivovém dříví výrazně vzrůstá hlavně v období před koncem roku, kdy bývá také nejvyšší. Palivové dříví však nabízí kromě Lesů ČR i mnoho místních lesnických firem a další majitelé a správci lesů.

* Regulují Lesy ČR nějakým způsobem sběr plodů a hub v lesích, které spravují?

Ne. Platné znění lesního zákona v příslušných ustanoveních říká, že „každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody“. Lidé podle tohoto zákona však nesmějí sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les (např. borůvky různými hřebeny). Případné regulace vycházejí spíše z potřeb ochrany přírody než z lesního hospodaření. Hlavní lesnické omezení spočívá v zákazu vstupu do oplocenek a do porostů, kde probíhá těžba a přibližování dříví. V prvním případě je to z důvodu ochrany stromků v oplocenkách a v druhém především otázka bezpečnosti návštěvníků lesa.

* Jak postupují církevní restituce a vydávání majetku církvím v rámci podniku Lesy ČR?

V agendě tzv. církevních restitucí mají Lesy ČR, za striktního dodržování platných právních předpisů, vytvořeny podmínky pro plynulé vydávání majetku. To se projevuje jak v celkovém počtu uzavíraných dohod s oprávněnými osobami, tak v návaznosti na to i v objemu vydávaného majetku. Lesy ČR usilují o to, aby do konce letošního roku byla vyřešena většina nesporných případů. Do současné doby Lesy ČR uzavřely celkem 692 dohod, kterými je řešeno vydání asi 34 540 hektarů pozemků a 114 staveb.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová