Stovky milionů korun z nepřesně vyčíslovaných škod po povodních by bylo možné ušetřit v případě využití nových technologií, které dokáží nejen plošně, ale i prostorově změřit objem poškozených objektů.

„Předpovodňový“ stav celého území ČR je totiž znám prostřednictvím leteckého snímkování. To je důležité například pro zemědělství, neboť zemědělci pobírají dotace vztažené na plochu obhospodařované půdy. Současné technologie přitom umožňují, jak potvrzuje například poradce ministra zemědělství Michal Pospíšil, rozlišit objekty velikosti deseti centimetrů. „K dispozici jsou dokonce technologie s přesností jednoho centimetru,“ podotýká Pospíšil. To mimo jiné v praxi znamená, že při poškození komunikací či chodníků lze například vyčíslit třeba počet vodou vymletých dlažebních kostek.

Letecké snímkování je každoročně aktualizováno, ročně se z letadel nafotí jedna třetina území ČR. Celkové náklady činí za tři roky 90 milionů korun. V případě, že je třeba zdokumentovat stav území například po lokálních povodních, tak jde o náklady ve výši kolem milionu korun. Kromě leteckého snímkování lze ale také využít snímání z jedoucího auta (mobilmaping) nebo takzvaného šikmého snímkování– pixelview (výsledek na ilustračním obrázku). Náklady jsou přitom srovnatelné s leteckým snímkováním.

Výhodou dokumentace popovodňovýchškod „ze země“ je mimo jiné možnost přesně rozeznat, kde všude byla voda, takže se nemůže stát, že obce, zemědělci nebo poškození občané žádají náhrady škod za území, kde k poškození povodněmi nedošlo.

Bohužel obvyklou praxí je právě nadhodnocování škod, kdy povodně slouží jako alibi dokladující poškození něčeho, co již před povodněmi poškozeno bylo.Škodní komise, například v zemědělství, navíc pracují pomalu, na místo se kromě toho často dostanou příliš pozdě,kdy již není možné skutečné následky povodní přesně rozlišit. Svou roli také hraje lidský faktor, což je hlavní riziko nadhodnocování povodňových škod.

Povodně, zlváště ty větší, přitom způsobují miliardové škody. Na přesném vyčíslení nenadhnocených náhrad lze proto ušetřit desítky až stovky milionů korun. Stát, který tyto škody platí, ale nemá podle všeho na využití zmiňovaných technologií zájem. Podle zjištění portálu Naše voda byly technologie mobilmaping a pixelview opakovaně nabídnuty letos na jaře mimo jiné ministerstvům životního prostředí, místního rozvoje a zemědělství a také Úřadu vlády ČR. Žádný z úředníků z uvedených institucí dodnes na nabídky oficiálně nereagoval.

Možnostem využití navigačních technologií v zemědělství a lesnictví bude věnována odborná konference organizovaná společností GEODIS ve dnech 24. až 25. listopadu v Brně.

Petr Havel