Kraj Vysočina v těchto dnech dokončuje instalaci úplně prvních trvalých zábran na tzv. tahových jarních cestách obojživelníků v lokalitě Panského rybníka u Kamenice u Jihlavy. Oznámila to mluvčí kraje  Jitka Svatošová.

„Pokud takový tah protne silnice, v našem případě navíc velice frekventovanou, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů. Řešením v této oblasti je instalace zábran, tedy přibližně 30 cm nad zemí vysokých pruhů pevného kovu, které žáby nepřeskočí, naopak ve většině případů usměrňují jejich pohyb,“ popsal využitou metodu ochrany krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád. Na tento pro Kraj Vysočina pilotní projekt byla poskytnuta dotace z OP Životní prostředí.

V lokalitě u Panského rybníka nedaleko Kamenice byly první dočasné zábrany instalovány už v roce 2003, a to z pásů PVC a záchytných kyblíků pouze jednostranně. Zamezovaly vstup obojživelníkům na komunikaci. Oproti dočasným zábranám, které se po ukončení migrace sbalí a uskladní na další rok, zůstávají trvalé zábrany instalovány celoročně. Jedná se přibližně o 30 cm nad zemí vysoké pruhy plechu, které opět usměrňují pohyb žab. V případě kamenické lokality v délce 300 metrů a oboustranně, což zajistí ochranu obojživelníků i při zpětné migraci po rozmnožení do volné krajiny i migraci již metamorfovaných jedinců.

„Obrovský kus práce při záchraně obojživelníků na Kamenicku odvedli žáci ZŠ a MŠ Kamenice pod vedením ředitele Jana Jelínka. Za období devíti let instalace dočasných bariér a nutnosti přinášet zachycená zvířata v kýblech přes silnici prošlo jejich péčí 5365 obojživelníků. Díky této dobrovolné aktivity žáků školy je místní kolonie ve vynikající kondici,“ prozradila Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí a zemědělství. Současná trvalá zábrana je v místech křížení silnice s polní cestou doplněna o žabí přechody (betonové trubky). Pomocí plechových dílců jsou obojživelníci svedeni do dvou stávajících silničních propustků, kterými se dostanou bez zbytečného stresu na druhou stranu komunikace.

Nejčastěji jsou u Kamenice „zachraňováni“ čolek obecný (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a rosnička zelená (Hyla arborea). Nejcennější z nich je blatnice skvrnitá, která patří mezi nejohroženější druhy naší herpetofauny.

U kamenického Panského rybníka byl realizován systém trvalých bariér na ochranu obojživelníků z prostředků Operačního programu životního prostředí (90 %) a zčásti z rozpočtu kraje (10%) v celkové hodnotě jednoho miliónu korun.

Dočasné zábrany umožňující bezpečnou migraci obojživelníků jsou na Vysočině instalovány například v lokalitě Dolní Bory nebo u Vírské přehrady. „Přes všechna opatření, která jsme na ochranu obojživelníků za poslední roky udělali, bychom rádi v této souvislosti požádali o větší ohleduplnost řidičů, kteří projíždějí místy, kudy žáby táhnou,“ apeluje na veřejnost Chlád.

Naše voda, foto: wikimedia commons, Richard Bartz, Munich aka Makro Freak