Půda je aspekt, který je celosvětově velmi podceňovaný. Podle mě je degradace půdy mnohem podstatnější než klimatické změny, tvrdí v Českobudějovickém deníku zakladatel občanského sdružení Ekodomov Tomáš Hodek.

Hodek to uvedl při příležitosti Mezinárodního roku půdy, který vyhlásilo pro rok 2015 Generální shromáždění OSN. Právě na tento zdroj obživy se poprvé významně zaměřila pozornost světového společenství, když v roce 2008 vypukla potravinová krize. Ve stejném roce pak Organizace pro výživu a zemědělství varovala před intenzivnějším znehodnocováním půdy. Vědci pro své závěry použili satelitní údaje z předchozích dvaceti let a zjistili, že ztrátou produktivity trpí na světě 20 procent zemědělské půdy, na které je přímo závislých 1,5 miliardy lidí.

Pozorovatel ale nemusí chodit příliš daleko, aby zjistil, že s degradací půdy se potýká i Česká republika. Třeba podle posledních údajů je 50 procent půdy v Česku ohroženo erozí. Samozřejmě třeba v porovnání se situací na Balkáně je kvalita půdy v Česku vyšší. „Ale když se podíváte na změny za posledních 20 až 25 let, tak to optimismu příliš nepřidává,“ doplnil Hodek.

Už loni šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský upozornil, že Česko se bude muset připravit na častější a delší období sucha, přičemž s vyššími teplotami bude přibývat i bouřek. Již nyní voda, která by měla zůstat v krajině, odplavuje úrodnou zem. Navíc čím více se bude teplota zvyšovat, tím bude půda degradovat. Zatímco kvalitní černozem dokáže v krajině udržet množství vody, z nekvalitních půd voda odtéká.

Odborníci se shodují, že značný podíl na stavu půdy má i zemědělská velkovýroba. Proto je nedávno překvapil prezident Miloš Zeman, který naopak zemědělskou velkovýrobu považuje za výhodu a chybou podle něho je, že se Česko začalo více spoléhat na rodinné farmy. Přitom rok 2014 byl OSN vyhlášen jako rok rodinných farem.

Podle děkana Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity Petra Skleničky je tento názor mezi domácí politickou reprezentací spíše ojedinělý. Určitou naději vidí v práci ministerstev zemědělství a životního prostředí. „Velmi dobře se daří slaďování správné zemědělské praxe a ekologických standardů. Současní politici ale ještě neslyšeli na to, že je potřeba udělat něco s krajinou kvůli povodním a suchu. Tady se udělalo pramálo,“ doplnil děkan. Například jeho tým před časem vypracoval studii, podle níž by mělo Česko do protipovodňových opatření investovat asi 200 miliard korun, a to od malých struh až po velké přehrady. Projekt, který by mohl být financován z evropských fondů, sice sklízí uznání, ale tím to končí. „Škody po povodních nás už stály více než těch 200 miliard korun,“ dodal.

Českobudějovický deník, ilustrační foto archiv Naše voda