Protože by zpráva o zařazení projektu propojení Lipna a Dunaje mohla ve veřejnosti vzbudit nerealistická očekávání, zjišťovala redakce portálu Naše voda realitu uvedeného projektu. Možných komplikací je přitom více než potenciálních výhod.

Podle serveru Idnes.cz zařadila projekt na propojení Lipna a Dunaje do možných strategických investic s podporou peněz z EU Vláda ČR. Otázkou zůstává, kdo takový podnět vůbec podal.

Myšlenka na výstavbu 27 kilometrů dlouhého tunelu, kterým by mohla voda proudit oběma směry pomocí čerpadel, je sice velmi stará, nikdo jí ale vlastně nepodporuje. Projekt před několika lety zamítl samotný Jihočeský kraj, žádný impuls nedal ani státní podnik Povodí Vltavy. Vzhledem k tomu, že podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly má voda v přehradě Lipno a v Dunaji úplně jiné chemické složení, dopadla by realizace projektu fatálně na organismy žijící ve vodě i v její blízkosti. Je tak zřejmé, že proti propojení Lipna a Dunaje musí být logicky i ochránci přírody.

Náklady na stavbu navíc mají dosáhnout kolem 50 miliard korun, což je částka, kterou si v současné době nemůže, i za pomoci zdrojů z EU, naše země dovolit. Ve své podstatě jde tak o obdobu jiného, ještě megalomanštějšího projektu, kterým je propojení Dunaje, Odry a Labe (D-O-L) , který již řadu let hájí současný prezident Miloš Zeman. Možným iniciátorem zařazení projektu Lipno – Dunaj do strategických investic tak může být Hrad.

Korektně je třeba dodat, že jednu teoretickou výhodu propojení Lipna a Dunaje má – pokud by nastala na území Česka povodeň, kterou by nedokázala v dostatečné míře pohltit lipenská přehrada, mohla by se přebytečná voda v míře větší než obvyklé pustit do Dunaje. I to je ale otázka. Pokud totiž udeří na naše území intenzivní vytrvalé deště, postihuje obvykle takové klima celé území střední Evropy, tedy i sousední Slovensko. Odpouštění vody z Lipna do Dunaje by tak v praxi podle všeho zhoršilo povodňovou situaci našich východních sousedů.

Naše voda – Petr Havel, foto Naše voda – Nina Havlová