Připravovaná novela zákona 185/2001 Sb., může mít negativní dopad nejen na vodohospodářské společnosti, ale také na řadu obcí. Rizika novely představuje následující stanovisko Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR).

Ministerstvo životního prostředí dokončilo práce na novele zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, novela reaguje na infringementové řízení s ČR ze strany Evropské komise k nesprávné transpozici Rámcové směrnice o odpadech 98/2008/ES. V návrhu je i novelizace § 2 odst. 1a) zákona, která rozvádí vyloučení odpadních vod z působnosti zákona pouze „v rozsahu, ve kterém se na ně vztahují jiné právní předpisy“ (tedy zákon o vodách a zákon o vodovodech a kanalizacích). Tento návrh ovšem přináší určité problémy, neboť ani zákon č. 254/2001 Sb., ani zákon č. 274/2001 Sb. svým rozsahem nepokrývají některé specifické činnosti, ke kterým dochází při nakládání s odpadními vodami (např. shromažďování mimo nepropustné jímky, transport na čistírny odpadních vod či vypouštění do k tomu určených míst kanalizační sítě). Tyto činnosti tak bez příslušné novelizace vodního zákona nebo vydání prováděcího předpisu či metodického pokynu budou podléhat zákonu o odpadech. Tento příslib ze strany předkladatele v rámci připomínkového řízení padl a jeho naplnění je určující proto, aby novela negativně nedopadla na statisíce občanů i podnikatelských subjektů.

V rámci zpřesnění znění § 2 zákona o odpadech připomínáme, že základní povinnosti při zacházení s odpadními vodami stanoví vodní zákon, který se vztahuje jak na stavebníky při provádění staveb, tak i na toho, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla (a to i vypouštěním do kanalizace napojenou na ČOV) a akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce.

Upozorňujeme zejména na to, že občané a podnikatelé, vlastnící či provozující jakékoliv jiné zařízení než nepropustnou jímku (např. septik či domovní čistírnu odpadních vod, kde dochází k akumulaci koncentrovaných odpadních vod či kalů) podléhají režimu zákona o odpadech a musí při likvidaci obsahu těchto zařízení plnit povinnosti dané původcům odpadů. Při produkci biologických odpadů ze strany fyzických osob návazně obcím vzniká povinnost odpady shromažďovat a likvidovat. Např. Středočeský kraj má pokrytí veřejnými kanalizacemi pouhých 68 %, tedy cca 200 tis. obyvatel má systémy individuálního zachycování, příp. čištění odpadních vod. V rámci celé ČR je stále mimo režim veřejných kanalizací přes 1,7 mil. obyvatel. Pokud by i pouhá část takto produkovaných odpadních vod byla nově klasifikována jako odpad, jsou nárůsty administrativy i nákladů významné. Implementace novely vyvolává otázku, kde a jak nově deklarované odpady budou likvidovány. Logické je pokračování likvidace na městských čistírnách odpadních vod.  Vlastníci a provozovatelé čistíren odpadních vod („ČOV“) však z nejrůznějších důvodů nemusí mít souhlas k odstraňování či využití nově klasifikovaných odpadů (např. z důvodu nesouhlasu místního krajského úřadu či z racionálního důvodu o souhlas nežádat vzhledem k absenci odpovídajícího technického zařízení či související nákladné agendy odpadového hospodářství vč. hlášení, odpovědných osob, povinnosti kontroly kvality odpadů atp.). Výsledkem důsledného uplatňování zákona tak bohužel může být i opačný efekt…….

Zdroj: SOVAK ČR, foto z tiskové konference 21.1.2015: Naše voda – Nina Havlová