Definování kvality a rozsahu služeb vodohospodářských společností v ČR bylo tématem úvodního příspěvku předsedy představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Františka Baráka na konferenci „Financování vodárenské infrastruktury“. Zde je jeho první část.

Dámy a pánové,

české prošlo během uplynulých dvaceti let značnými proměnami. Došlo k privatizaci osmi státních krajských vodárenských podniků, vodárenský trh se rozdrobil, na trhu je velké množství společností různé velikosti a různého typu – smíšené, provozní a vlastnické. Vodárenství přešlo od státem dotovaného a neefektivního systémů k samofinancování, což se významně projevilo v nárůstu ceny vodného a stočného. Došlo ke značnému zefektivnění vodárenských činností, byly vybudovány nové a zrekonstruovány stávající vodárenské technologie, významně se zvýšila kvalita pitné i vypouštěné vody. Na českém vodárenském trhu mámě několik typů společností, budu hovořit tedy o kvalitě služeb převážně provozních společností, to je o těch, které vyrábějí a dodávají obyvatelům a průmyslu pitnou vodu, následně ji odvádějí a čistí. Obdobná situace ve vztahu kvality a rozsahu působení je i u ostatních typů společností, to je vlastnických a smíšených. Hlavním úkolem společností poskytujících služby v oboru vodovodů a kanalizací je výroba a dodávka kvalitní pitné vody, její odkanalizování a vyčištění a návrat zpět do přírody.

Pro pitnou vodu a vyčištěnou vodu jsou stanovené závazné technické standardy a jejich plnění je hlavním předpokladem poskytování kvalitních služeb ve vodárenství. S dodávkami vody a jejím vyčištěním souvisí ovšem řada dalších služeb. Jejich rozsah je značný a samozřejmě závisí na velikosti provozního území, především na počtu obsluhovaných obyvatel a průmyslu, i když význam průmyslových klientů v českém vodárenství v posledních deseti letech se významně snížil.

Kvalita služby není v českém vodárenství definována

Kvalita služby není v českém vodárenství definována. Stanoveny jsou pouze parametry a standardy kvality pitné vody a ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod. Vodárenské společnosti si samy stanovují standardy kvality služeb. Vydávají charty zákaznických služeb – technických a klientských. V České republice platí, že kvalita služeb ve vodárenství roste s velikostí obsluhovaného území, s množstvím obsluhovaných klientů. Čím větší je obsluhovaná oblast, tím kvalitnější jsou dodávky pitné vody, čím více je vyčištěno odpadních vod, tím příznivější jsou parametry čistění. Společnosti obsluhující více než 150 000 obyvatel poskytují kvalitu služeb odpovídající vysoké úrovni. Samozřejmě, při posuzování kvality služeb musíme neustále respektovat vztah mezi kvalitou a cenou.

Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2013

Dovolte my, abych dokumentoval toto tvrzení o souvislosti mezi kvalitou služeb a velikostí společnosti, nebo provozovaného území, Zprávou SZÚ o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2013. Cituji zprávu:

Od roku 1991 je u nás v provozu “Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ (Monitoringu) i jeho Subsystému II “Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody“. Zdrojem dat pro tuto zprávu je informační systém PiVo (IS PiVo) provozovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. Díky zákonu o ochraně veřejného zdraví, podle kterého výsledky všech rozborů pitné vody, provedených podle tohoto zákona, musí být vloženy do IS PiVo, jsou ve zprávě zpracovány údaje popisující jakost pitné vody v celé České republice. Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro národní zprávu o jakosti pitné vody rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je provozovatelům uloženo platnou legislativou. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví, respektive je vložit přímo do IS PiVo. Podle zákona č. 258/2000 Sb. mohou být do systému vloženy výsledky rozborů vzorků provedené v laboratoři, která má platné osvědčení o akreditaci, autorizaci nebo o správné činnosti laboratoře.  Závazným podkladem pro hodnocení jakosti pitné vody je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 252/2004 Sb. v platném znění, která transponuje evropskou směrnici Rady 98/83/EC.

Základní jednotkou pro posuzování jakosti pitné vody ve veřejném vodovodu je zásobovaná oblast.

Ze sítí veřejných vodovodů 4 032 zásobovaných oblastí, které zásobují pitnou vodou 9 810 646 obyvatel, bylo v roce 2013 odebráno 33 060 vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 844 753 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 383 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 9 501 nálezech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,81 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,01 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel, četnost překročení MH klesá obdobně z 2,63 % na 0,4 %. Celkem 8,12 milionů obyvatel (82,78 %) bylo zásobováno pitnou vodou z distribučních sítí, v nichž v roce 2013 nebylo nalezeno překročení limitu žádného z ukazatelů limitovaných NMH. Proti tomu ve 122 převážně nejmenších vodovodech zásobujících dohromady 28 158 obyvatel nejméně u jednoho ukazatele nalezeno překročení NMH uvedené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. ve všech provedených stanoveních. Z toho 43 vodovodů zásobujících 7 376 obyvatel má pro daný ukazatel v IS PiVo evidovanou platnou dočasnou výjimku.

Podle získaných údajů z IS PiVo bylo v roce 2013 v České republice 4 039 239 obyvatel (41,17 %) a 3 591 oblastí (89,06 %) zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, 3 827 130 obyvatel (39,01 %) a 284 oblastí (7,04 %) z povrchových zdrojů a konečně 1 944 277 obyvatel (19,82 %) a 157 oblastí (3,89 %) ze smíšených zdrojů. Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2013 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 50,34 % a povrchové zdroje 49,66 %.

V IS PiVo bylo evidováno 213 zásobovaných oblastí, pro které v roce 2013 platila výjimka schválená orgánem ochrany veřejného zdraví. Ve 175 oblastech byla udělena výjimka pro 1 ukazatel jakosti pitné vody, ve 23 oblastech platila výjimka pro 2 ukazatele, v 8 oblastech pro 3 ukazatele, v 5 oblastech pro 4 ukazatele, ve 3 oblastech pro 5 ukazatelů a v 1 oblasti pro 6 ukazatelů.

V rámci specializované studie bylo za období 2006–2010 provedeno retrospektivní šetření epidemií, u nichž byla jako cesta přenosu označena pitná voda. Za toto období bylo v České republice evidováno celkem 16 takových epidemií s celkovým počtem 524 hlášených případů onemocnění. Malé vodní zdroje (studny a malé vodovody) jsou zranitelnější a mívají v průměru horší kvalitu než voda ve velkých vodovodech. Pro spotřebitele jsou tedy rizikovější a budou přirozeně i častějším zdrojem nákazy než vodovody velké, kde se procento nedodržení hygienických limitů pohybuje ve zlomcích procenta. Jelikož vodou z vlastních studní je trvale zásobováno cca 7 % obyvatel ČR (nemluvě o zdrojích užívaných jen víkendově) a více než 2000 komerčních studní dodává vodu veřejnosti ve stravovacích a ubytovacích zařízeních, je nutné těmto malým rizikovým zdrojům věnovat zvýšenou pozornost.

Naše voda, foto Nina Havlová (František Barák)