Již několik let používá Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) k testům rizika vodní eroze na zemědělských půdách simulátor deště. O příčinách i důsledcích eroze hovořil s Janem Vopravilem z VÚMOP týdeník Ekonom.

* Zemědělská půda se ve stále větší míře zastavuje. Jaké to má důsledky?

Roste riziko rychlých povodní. Voda se po prudkých přívalových deštích nemůže dobře vsáknout a valí se krajinou. Navíc to zvyšuje erozi půdy, s vodou mizí z polí ta nejúrodnější vrstva. To často vede i ke znečištění vodních zdrojů a škodám na majetku. A protože se srážky příliš nevsakují, špatně se také doplňují zásobárny podzemní vody. Zvětšování zastavěných ploch mění i klima v dané oblasti. Největším rizikem je ale nenávratné mizení úrodných polí.

* Takže řešením je pole nezastavovat?

S ohledem na produkci potravin ano. Existují však i způsoby, jak stavět šetrněji a zajistit alespoň vsakování vody a snížit riziko přívalových povodní. V Německu se například platí poplatek z nepropustné plochy. Je to ročně asi jedno euro z metru čtverečního. Takže investoři se při výstavbě snaží udělat třeba alespoň parkoviště z propustných materiálů.

* Co tedy česká pole nejvíce poškozuje?

Jednoznačně eroze, ta postihuje polovinu polí. Všechno ale souvisí se vším. Jsme malá středoevropská země, ale máme skoro největší jednolité plochy polí v Evropě. Používáme pro ně těžkou techniku vyvinutou pro americké prérie. Zemědělci zvládnou pole obdělat rychleji, ale mohou mu uškodit. Vytvořili jsme alespoň metodiku pro vlastníky půdy, která při pronájmu jednoduchým způsobem zaeviduje stav pozemků. Do smlouvy se pak dá klauzule, že po uplynutí nájmu musí mít půda buď stejné, nebo lepší vlastnosti. Nyní to hodně využívají třeba církve.

* Jak k erozi přispívá výběr plodin?

Nejhorší jsou plodiny pěstované v širokých řádcích, jako kukuřice. Mnohem lépe půdu chrání třeba pšenice, která velmi rychle vytváří souvislý porost. Ani za prudkého deště tak kapky většinou nedopadají přímo na půdu. Naproti tomu v případě kukuřice déšť snadno nechráněnou zeminu rozrušuje a ta se pak odplavuje. Negativní vliv má někdy i dotační politika. Dotace na bioplynové stanice, které většinou zpracovávají kukuřici, vedou k tomu, že se tato plodina začala pěstovat masivně v místech, kde se nikdy v minulosti neobjevovala, třeba v podhorských oblastech. A pokud plodina není pěstována s využitím půdoochranných technologií a znovu se objevuje na stejném místě po krátké době, tak ve výsledku tyto dotace vedou k rozvoji vodní eroze a k poškozování polí.

* Řešením je tedy nepěstovat kukuřici?

Na některých místech ano, například na strmých svazích nebo nevhodně orientovaných pozemcích. Není ale nezbytné se kukuřice vzdát všude. Máme simulátor deště a zkoušíme, za jakých podmínek mají srážky na pole nejmenší vliv. Snažíme se najít šetrné způsoby pěstování, které by erozi zabránily.

* Jak simulátor deště vypadá?

Na první pohled se podobá polnímu postřikovači – skládá se z rámu, trysek, rozvodů. A umožňuje napodobit průběh přívalového deště. S jeho pomocí se snažíme „vyrobit“ takové kapky, které se svým tvarem co nejvíce podobají těm pravým dešťovým. Pak srovnáváme, jak velkou erozi způsobí déšť na poli s plodinou pěstovanou běžným způsobem oproti pěstování plodiny s půdoochrannou technologií.

Zdroj: Ékonom, ilustrační foto (simulátor deště VÚMOP) Naše voda – Nina Havlová