Opakované povodně v posledních letech ukázaly, že zanedbávání péče o řeky může mít dalekosáhlé a někdy i tragické dopady. Prevence povodní byla proto podle zpravodajství Českého rozhlasu tématem třídenní konference „Říční krajina v Olomouci“ v tomto týdnu.

Podle vrchního ředitele sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství  Pavla Punčocháře se stanoviska ekologů a odborníků postupně sbližují.„Řekám je potřeba otevřít prostor, problém je však v tom, že v Evropě už mnoho prostoru není. Jenom přirozené rozlivy zdaleka nestačí snížit úroveň velkých povodní. U menších povodní ano, je to výhodné a velmi pozitivní pro rozvoj údolních niv i variability koryt, ale ne pro omezení velkých povodní nad úroveň dvacetileté vody,“ říká Punčochář.

„Dochází ke sbližování našich stanovisek, ale shoda tu zatím není. Význam tlumení povodní v nivách je omezený, ale podobně můžeme mluvit i o přehradách, které také mají své limity. Budoucnost je v kombinaci technických a přírodě blízkých opatření,“ upřesňuje předseda Koalice pro řeky David Pithart.

„Je obtížné přirozeným způsobem ochránit intravilán obcí a měst, které se v minulosti při absenci povodní natlačily svou výstavbou velmi blízko korytům vodních toků,“ vysvětluje Punčochář. Mimo zástavbu je však podle něj potřeba prostor řekám uvolnit a vytvářet řízené rozlivy v takzvaných poldrech – tedy v suchých nádržích, kde se během povodně zadrží část objemu protékající vody a po přechodu povodňové vlny se zase vypustí. Problémem však často bývá výkup pozemků a náhrady zemědělcům. Oba odborníci se také shodují, že namísto nyní populárního vytváření meandrů na řekách, které má napravit škody způsobené socialistickým napřimováním řek, by bylo mnohem levnější a účelnější ponechat řekám v krajině volnost.

Některé regiony Česka v posledních letech poškodily takzvané bleskové povodně způsobené enormními srážkami na malé ploše. Zabránit jim podle odborníků úplně nelze, zmírnit je však lze úpravou krajiny do původnější a přirozenější podoby.„Záleží na tom, v jakém stavu je půda, která je zhutněná intenzivním zemědělství, či stav bariér tradičně chránících postup vody krajinou – meze byly zrušeny, potoky zkanalizovány a napřímeny a podobně,“ vyjmenovává Pithart největší chyby napáchané za komunismu v přírodě.Podle něj je potřeba trvale zvyšovat schopnost krajiny vodu zadržovat. Protipovodňová ochrana v Libni by ustála vodu z roku 2002. Nejdelší protipovodňový val v Česku začne fungovat v Křešicích na Litoměřicku. Na protipovodňovou prevenci je letos vyčleněno 1,5 miliardy korun

http://www.rozhlas.cz/_zprava/958343

Naše voda